SLOKA 44
te vā amuṣya vadanāsita-padma-kośam
udvīkṣya sundaratarādhara-kunda-hāsam
labdhāśiṣaḥ punar avekṣya tadīyam aṅghri-
dvandvaṁ nakhāruṇa-maṇi-śrayaṇaṁ nidadhyuḥ
te—tito mudrci; vai—jistě; amuṣya—Nejvyšší Osobnosti Božství; vadana—obličej; asita—modrý; padma—lotos; kośam—vnitřek; udvīkṣya—poté, co vzhlédli; sundara-tara—krásnější; adhara—rty; kunda—jasmínový květ; hāsam—usmívající se; labdha—dosáhli; āśiṣaḥ—cíle života; punaḥ—opět; avekṣya—shlédli; tadīyam—Jeho; aṅghri-dvandvam—pár lotosových nohou; nakha—nehty; aruṇa—rudé; maṇi—rubíny; śrayaṇam—útočiště; nidadhyuḥ—meditovali.
Pánův krásný obličej jim připadal jako vnitřek modrého lotosu a Jeho úsměv jako rozkvetlý jasmínový květ. Po shlédnutí Jeho obličeje byli mudrci plně uspokojeni, a když chtěli Pána znovu vidět, pohlédli na nehty Jeho lotosových nohou, které byly jako rubíny. Znovu a znovu si prohlíželi Pánovo transcendentální tělo, a tak nakonec dospěli k meditaci o Pánově osobní podobě.