SLOKA 7
teṣāṁ supakva-yogānāṁ
jita-śvāsendriyātmanām
labdha-yuṣmat-prasādānāṁ
na kutaścit parābhavaḥ
teṣām—jich; su-pakva-yogānām—kteří jsou pokročilými mystiky; jita—ovládli; śvāsa—dech; indriya—smysly; ātmanām—mysl; labdha—získali; yuṣmat—tvoji; prasādānām—milost; na—ne; kutaścit—kdekoliv; parābhavaḥ—prohra.
Ti, kteří pomocí ovládání dechu ovládli svoji mysl a smysly, a stali se tak zkušenými, pokročilými mystiky, nikde v tomto hmotném světě neprohrávají. Je to proto, že svou dokonalostí v yoze získali tvoji milost.
Zde je vysvětlen smysl jógových cvičení. Je řečeno, že zkušení mystici pomocí ovládání dechu získávají úplnou vládu nad svými smysly a myslí. Ovládání dechu tedy není konečným cílem yogy. Skutečným smyslem jógových cvičení je ovládnout mysl a smysly. Každý, komu se to podaří, je považován za zkušeného, pokročilého mystického yogīna. Je zde také uvedeno, že pokud yogī ovládl svoji mysl a smysly, znamená to, že má požehnání od Pána. Takový yogī se ničeho nebojí. Jinými slovy, člověk nemůže získat milost a požehnání Nejvyššího Pána, dokud neovládne svoji mysl a smysly. Toho může prakticky dosáhnout, když se plně zaměstná ve vědomí Kṛṣṇy. Člověk, jehož smysly a mysl se neustále věnují transcendentální službě Pánu, nemá na hmotné činnosti čas. Oddaní Pána neprohrávají na žádném místě ve vesmíru. Je řečeno: nārāyaṇa-parāḥ sarve—nārāyaṇa-para neboli oddaný Nejvyšší Osobnosti Božství se nebojí nikde, ať má sestoupit do pekla, nebo vystoupit na nebeské planety (Bhāg. 6.17.28).