No edit permissions for Čeština

SLOKA 25

yaṁ vānayor damam adhīśa bhavān vidhatte
vṛttiṁ nu vā tad anumanmahi nirvyalīkam
asmāsu vā ya ucito dhriyatāṁ sa daṇḍo
ye ’nāgasau vayam ayuṅkṣmahi kilbiṣeṇa

yam—který; —nebo; anayoḥ—obou; damam—trest; adhīśa—ó Pane; bhavān—Ty; vidhatte—udělíš; vṛttim—lepší existenci; nu—jistě; — nebo; tat—to; anumanmahi—přijmeme; nirvyalīkam—bez přetvářky; asmāsu—nám; —nebo; yaḥ—kterýkoliv; ucitaḥ—je vhodný; dhriyatām—může být udělen; saḥ—ten; daṇḍaḥ—trest; ye—kteří; anāgasau — kteří nehřešili; vayam—my; ayuṅkṣmahi—určili; kilbiṣeṇa—prokletím.

Ó Pane, bez sebemenší přetvářky přijmeme jakýkoliv trest, který chceš udělit těmto dvěma nevinným bytostem nebo i nám. Chápeme, že jsme prokleli dvě bezchybné duše.

Mudrci, čtyři Kumārové, nyní zavrhují své prokletí dvou vrátných, Jaye a Vijaye, protože si uvědomili, že Pánova služebníka nelze nikdy z ničeho vinit. Je řečeno, že každý, kdo bezvýhradně věří ve službu Pánu nebo skutečně vykonává transcendentální láskyplnou službu, má všechny dobré vlastnosti polobohů. Oddaného tedy nelze z ničeho vinit. I když někdy vidíme, že se nedopatřením nebo v nějaké dočasné situaci zachová špatně, neměli bychom to brát příliš vážně. Mudrci zde litují prokletí Jaye a Vijaye. Uvažují nyní o svém znečištění kvalitami vášně a nevědomosti a jsou připraveni přijmout od Pána jakýkoliv trest. Všeobecně platí, že bychom na oddaných neměli hledat chyby. Rovněž v Bhagavad-gītě je potvrzeno, že oddaného, který věrně slouží Nejvyššímu Pánovi, máme považovat za sādhua, svatého člověka, i když zjistíme, že udělal nějakou hrubou chybu. Na základě svých dřívějších zvyků může někdy jednat nesprávně, ale jelikož slouží Pánu, jeho chyba se nemá brát příliš vážně.

« Previous Next »