SLOKA 27
brahmovāca
atha te munayo dṛṣṭvā
nayanānanda-bhājanam
vaikuṇṭhaṁ tad-adhiṣṭhānaṁ
vikuṇṭhaṁ ca svayaṁ-prabham
brahmā uvāca—Pán Brahmā řekl; atha—nyní; te—ti; munayaḥ—mudrci; dṛṣṭvā—když shlédli; nayana—očí; ānanda—blaženost; bhājanam — vytvářející; vaikuṇṭham—vaikuṇṭhská planeta; tat—Jeho; adhiṣṭhānam — sídlo; vikuṇṭham—Nejvyšší Osobnosti Božství; ca—a; svayam-prabham—osvětlující sama sebe.
Pán Brahmā řekl: Když mudrci shlédli Pána Vaikuṇṭhy, Nejvyšší Osobnost Božství, na sebeosvětlující vaikuṇṭhské planetě, opustili toto transcendentální sídlo.
Jak je uvedeno v Bhagavad-gītě a potvrzeno v tomto verši, transcendentální sídlo Nejvyšší Osobnosti Božství se osvětluje samo. V Bhagavad-gītě je řečeno, že v duchovním světě není třeba slunce, měsíce ani elektřiny. To znamená, že tam jsou všechny planety sebeosvětlující, soběstačné a nezávislé — vše je tam úplné. Pán Kṛṣṇa říká, že ten, kdo jednou jde na vaikuṇṭhskou planetu, se nikdy nevrátí. Obyvatelé Vaikuṇṭhy se nikdy nevracejí do hmotného světa. Jaya a Vijaya jsou zvláštní případ — na čas přišli do hmotného světa a pak se opět vrátili na Vaikuṇṭhu.