SLOKA 29
bhagavān anugāv āha
yātaṁ mā bhaiṣṭam astu śam
brahma-tejaḥ samartho ’pi
hantuṁ necche mataṁ tu me
bhagavān—Nejvyšší Osobnost Božství; anugau—Svým dvěma sluhům; āha—řekl; yātam—opusťte toto místo; mā—nemějte; bhaiṣṭam—strach; astu—mějte; śam—štěstí; brahma—brāhmaṇy; tejaḥ—kletbu; samarthaḥ—mohu; api—i; hantum—zrušit; na icche—nepřeji si; matam—schválená; tu—naopak; me—Mnou.
Pán potom řekl Svým sluhům Jayovi a Vijayovi: Opusťte toto místo, ale nemějte strach. Máte Mé požehnání. I když bych mohl zrušit kletbu brāhmaṇů, neučiním tak. Naopak s ní souhlasím.
Jak bylo vysvětleno v souvislosti s textem 26, všechny události probíhaly se souhlasem Pána. V normální situaci by nebylo možné, aby se čtyři mudrci rozhněvali na vrátné, aby Nejvyšší Pán nechal Své vrátné proklít a aby někdo přišel zpět z Vaikuṇṭhy, jakmile se tam již jednou narodil. Všechny tyto události tedy naplánoval Samotný Pán, aby si připravil podmínky pro Své zábavy v hmotném světě. Otevřeně proto říká, že se vše odehrálo s Jeho souhlasem. Jinak by nebylo možné, aby se obyvatelé Vaikuṇṭhy vrátili do tohoto hmotného světa pouze na základě bráhmanské kletby. Pán ještě takzvaným viníkům výslovně požehnal. Oddaný, kterého Pán jednou přijal, nemůže nikdy poklesnout. To je závěr plynoucí z této události.