SLOKA 40
puṇya-druma-latā-jālaiḥ
kūjat-puṇya-mṛga-dvijaiḥ
sarvartu-phala-puṣpāḍhyaṁ
vana-rāji-śriyānvitam
puṇya—zbožné; druma—stromy; latā—rostlin; jālaiḥ—skupinami; kūjat—vydávající pokřik; puṇya—zbožná; mṛga—zvířata; dvijaiḥ—s ptáky; sarva—ve všech; ṛtu—ročních obdobích; phala—na plody; puṣpa—na květy; āḍhyam—bohaté; vana-rāji—háje stromů; śriyā—krásou; anvitam—ozdobené.
Na břehu jezera stály skupiny zbožných stromů a rostlin, které byly bohaté na plody a květy ve všech ročních obdobích a poskytovaly útočiště zbožným zvířatům a ptákům, vydávajícím různorodý pokřik. Háje lesních stromů zdobily jezero svou krásou.
Zde je řečeno, že kolem Bindu-sarovary byly zbožné stromy a ptáci. Stejně jako v lidské společnosti jsou různé druhy lidí, někteří zbožní a ctnostní a jiní bezbožní a hříšní, tak i stromy a ptáci mohou být zbožní nebo bezbožní. Za bezbožné se pokládají stromy, které nemají dobré ovoce a pěkné květy, a ptáci, jež jsou velice oškliví, jako například vrány. V okolí Bindu-sarovary nebyl ani jeden bezbožný pták nebo strom. Každý strom nesl plody a květy a každý pták zpíval o slávě Pána: “Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare”.