SLOKA 37
śārīrā mānasā divyā
vaiyāse ye ca mānuṣāḥ
bhautikāś ca kathaṁ kleśā
bādhante hari-saṁśrayam
śārīrāḥ—pocházející od těla; mānasāḥ—pocházející od mysli; divyāḥ — pocházející od nadpřirozených sil (polobohů); vaiyāse—ó Viduro; ye—ty; ca—a; mānuṣāḥ—pocházející od jiných lidí; bhautikāḥ—pocházející od jiných živých bytostí; ca—a; katham—jak; kleśāḥ—utrpení; bādhante — může obtěžovat; hari-saṁśrayam—toho, kdo přijal útočiště u Pána Kṛṣṇy.
Proto, ó Viduro, jak mohou ti, kdo jsou se svou oddanou službou plně pod ochranou Pána Kṛṣṇy, trpět nesnázemi způsobenými tělem, myslí, přírodou, jinými lidmi nebo jinými živými bytostmi?
Každou živou bytost v tomto hmotném světě neustále sužuje nějaké utrpení, pocházející buď od těla, mysli nebo přírodních vlivů. Těžkosti způsobené v zimě chladem a v létě horkem znamenají pro živé bytosti v hmotném světě utrpení, ale ten, kdo plně přijal útočiště u lotosových nohou Pána ve vědomí Kṛṣṇy, je na transcendentální úrovni a nezneklidňuje ho žádné utrpení — od těla, mysli ani od přírodních vlivů léta a zimy. Je všemu takovému utrpení transcendentální.