SLOKA 43
kledanaṁ piṇḍanaṁ tṛptiḥ
prāṇanāpyāyanondanam
tāpāpanodo bhūyastvam
ambhaso vṛttayas tv imāḥ
kledanam—smáčející; piṇḍanam—srážející; tṛptiḥ—dávající uspokojení; prāṇana—udržující život; āpyāyana—občerstvující; undanam — změkčující; tāpa—teplo; apanodaḥ—odvádějící; bhūyastvam—existující v hojnosti; ambhasaḥ—vody; vṛttayaḥ—charakteristické vlastnosti; tu — ve skutečnosti; imāḥ—tyto.
Vlastnosti vody se projevují tím, že smáčí jiné látky, sráží různé směsi, dává uspokojení, udržuje život, mnoho věcí změkčuje, odvádí teplo, neustále se sama doplňuje do vodních nádrží a občerstvuje hasením žízně.
Pitím vody je možné zmírnit hladovění. Někdy vidíme, jak se člověk držící půst čas od času napije trochu vody, a tím okamžitě zmírní své vyčerpání. Ve Vedách je rovněž řečeno: āpomayaḥ prāṇaḥ — “Život závisí na vodě.” Voda může všechno smáčet nebo navlhčit. Ze směsi mouky s vodou se připravuje těsto. Smíšením hlíny s vodou vzniká bláto. Jak je řečeno na začátku Śrīmad-Bhāgavatamu, voda je stmelující složkou různých hmotných prvků. Když stavíme dům, je důležitou přísadou při výrobě cihel. Oheň, voda a vzduch se jako prvky mísí v celém hmotném projevu, ale voda je z nich nejvýznamnější. Také nadměrné teplo můžeme jednoduše zmírnit tím, že žhavou plochu polijeme vodou.