SLOKA 46
bhāvanaṁ brahmaṇaḥ sthānaṁ
dhāraṇaṁ sad-viśeṣaṇam
sarva-sattva-guṇodbhedaḥ
pṛthivī-vṛtti-lakṣaṇam
bhāvanam—modelování podob; brahmaṇaḥ—Nejvyššího Brahmanu; sthānam—stavění domů; dhāraṇam—obsahování látek; sat-viśeṣaṇam — dělení otevřeného prostoru; sarva—veškeré; sattva—existence; guṇa — kvality; udbhedaḥ—místo pro projevení; pṛthivī—země; vṛtti—poslání; lakṣaṇam—vlastnosti.
Charakteristiky poslání země můžeme vidět v modelování podob Nejvyššího Brahmanu, ve stavění domů, výrobě nádob na vodu atd. Země je také domovem všech prvků.
V zemi nalezneme různé prvky, jako je zvuk, nebe, vzduch, oheň či voda. Jako další charakteristika země je zde zvláště uvedeno to, že může projevit různé podoby Nejvyšší Osobnosti Božství. Těmito Kapilovými slovy se potvrzuje, že Nejvyšší Osobnost Božství, Brahman, má nespočetně mnoho podob, které jsou popsány v písmech. Zpracováním země a jejích výtvorů, jako je kámen, dřevo a drahokamy, se mohou tyto podoby Nejvyššího Pána objevit před našima očima. Když se prostřednictvím sochy vytvořené ze země projeví podoba Pána Kṛṣṇy nebo Pána Viṣṇua, není to výplod představivosti. Země dává tvar podobám Pána podle popisů v písmech.
V Brahma-saṁhitě je popis říše Pána Kṛṣṇy, rozmanitosti duchovního sídla a podob Pána, který má Své duchovní tělo a hraje na flétnu. Všechny Jeho podoby jsou popsány v písmech, a když jsou takto projeveny, jsou hodny uctívání. Nejsou imaginární, jak říkají māyāvādští filozofové. Slovo bhāvana je někdy mylně vykládáno jako “představa”. Ale bhāvana neznamená “představa” — znamená to zpodobení popisů z védské literatury. Země je konečnou fází přeměny všech živých bytostí a příslušných kombinací kvalit hmotné přírody, které je ovlivňují.