SLOKA 6
sva-dhiṣṇyānām eka-deśe
manasā prāṇa-dhāraṇam
vaikuṇṭha-līlābhidhyānaṁ
samādhānaṁ tathātmanaḥ
sva-dhiṣṇyānām—v okruzích životního vzduchu; eka-deśe—na jednom místě; manasā—s myslí; prāṇa—životní vzduch; dhāraṇam—upnout; vaikuṇṭha-līlā—na zábavy Nejvyšší Osobnosti Božství; abhidhyānam—soustředění; samādhānam—samādhi; tathā—takto; ātmanaḥ—mysli.
Upnout životní vzduch a mysl na jeden ze šesti okruhů oběhu životního vzduchu v těle a takto soustředit mysl na transcendentální zábavy Nejvyšší Osobnosti Božství se nazývá samādhi neboli samādhāna mysli.
V těle je šest okruhů oběhu životního vzduchu. První okruh je v břiše, druhý je v oblasti srdce, třetí v oblasti plic, čtvrtý na patře, pátý mezi obočím a šestý, nejvyšší okruh, je nad mozkem. Člověk musí ustálit svoji mysl a oběh životního vzduchu, a takto myslet na transcendentální zábavy Nejvyššího Pána. Nikde není řečeno, aby se soustředil na něco neosobního nebo prázdného. Jsou zde jasná slova — vaikuṇṭha-līlā. Līlā znamená “zábavy”. Kdyby Absolutní Pravda, Osobnost Božství, nevykonávala žádné činnosti, jak by bylo možné na tyto zábavy myslet? Takového soustředění může člověk dosáhnout postupem oddané služby—opěvováním zábav Nejvyšší Osobnosti Božství a nasloucháním o nich. Jak je popsáno ve Śrīmad-Bhāgavatamu, Pán přichází a odchází podle vztahů, které má s různými oddanými. Védská literatura obsahuje mnoho popisů Pánových zábav, včetně bitvy na Kurukṣetře a historických událostí, které se pojí s životy a pokyny oddaných, jako je Prahlāda Mahārāja, Dhruva Mahārāja nebo Ambarīṣa Mahārāja. Člověk musí pouze soustředit mysl na jedno takové vyprávění a být neustále pohroužen do myšlenek na ně. Tehdy bude v samādhi. Samādhi není umělý tělesný stav. Je to stav, jehož člověk dosáhne, když svoji mysl skutečně pohrouží do myšlenek na Nejvyšší Osobnost Božství.