SLOKA 10
evaṁ paretya bhagavantam anupraviṣṭā
ye yogino jita-marun-manaso virāgāḥ
tenaiva sākam amṛtaṁ puruṣaṁ purāṇaṁ
brahma pradhānam upayānty agatābhimānāḥ
evam—tak; paretya—když ušel dlouhou cestu; bhagavantam—Pán Brahmā; anupraviṣṭāḥ—vstoupil; ye—ti, kdo; yoginaḥ—yogīni; jita — ovládnutím; marut—dechu; manasaḥ—mysli; virāgāḥ—odpoutáni; tena—s Pánem Brahmou; eva—jistě; sākam—společně; amṛtam—zosobněná blaženost; puruṣam—Osobnosti Božství; purāṇam—nejstarší; brahma pradhānam—Nejvyšší Brahman; upayānti—jdou; agata—nejde; abhimānāḥ—jejichž falešné ego.
Yogīni, jež se prostřednictvím dechových cvičení a ovládání mysli odpoutali od hmotného světa, dospějí na Brahmovu planetu, která je velice vzdálená. Po opuštění těla vstoupí do těla Pána Brahmy, a když je Brahmā osvobozen a jde k Nejvyšší Osobnosti Božství, Nejvyššímu Brahmanu, mohou do království Boha vstoupit i oni.
Když jogíni dosáhnou dokonalosti yogy, mohou se dostat až na nejvyšší planetu, Brahmaloku neboli Satyaloku, a když opustí své hmotné tělo, vstoupí do těla Pána Brahmy. Jelikož nejsou přímými oddanými Pána, nemohou dosáhnout osvobození přímo. Musejí čekat, až bude osvobozen Pán Brahmā, a teprve pak jsou také osvobozeni, společně s ním. Dokud živá bytost uctívá určitého poloboha, její vědomí je zaneprázdněno myšlenkami na něho, a proto nemůže být přímo vysvobozena. Nemůže vstoupit do království Boha ani splynout s neosobní září Nejvyšší Osobnosti Božství. Yogīni a uctívači polobohů se vystavují nebezpečí, že se při příštím stvoření budou muset znovu narodit.