SLOKA 18
jñānaṁ paraṁ svātma-rahaḥ-prakāśaṁ
provāca kasmai bhagavān samagram
api kṣamaṁ no grahaṇāya bhartar
vadāñjasā yad vṛjinaṁ tarema
jñānam—poznání; param—nejvyšší; sva-ātma—vlastní já; rahaḥ—tajemství; prakāśam—osvětlující; provāca—řekl; kasmai—Kaovi (Brahmājīmu); bhagavān—Nejvyšší Pán; samagram—ve shrnutí; api—pokud; kṣamam—schopný; naḥ—mně; grahaṇāya—přijatelné; bhartaḥ—ó můj Pane; vada—řekni; añjasā—podrobně; yat—to, co; vṛjinam —strádání; tarema—může překonat.
Můj Pane, vysvětli nám laskavě, pokud si myslíš, že jsme schopni jej přijmout, ono transcendentální poznání, které odhaluje Tebe Samotného a které jsi již dříve vysvětlil Brahmājīmu.
Čistí oddaní, jako je Uddhava, netrpí žádnými hmotnými bolestmi, jelikož jsou neustále zaměstnáni transcendentální láskyplnou službou Pánu. Oddaný je zarmoucený, není-li ve styku s Pánem. Neustálé vzpomínání na Pánovy činnosti udržuje oddaného při životě, a Uddhava proto žádal Pána, aby ho osvítil poznáním Śrīmad-Bhāgavatamu, které již dříve vysvětlil Brahmājīmu.