SLOKA 20
māṇḍavya-śāpād bhagavān
prajā-saṁyamano yamaḥ
bhrātuḥ kṣetre bhujiṣyāyāṁ
jātaḥ satyavatī-sutāt
māṇḍavya—velký ṛṣi Māṇḍavya Muni; śāpāt—jeho kletbou; bhagavān—velice mocný; prajā—ten, který se narodil; saṁyamanaḥ—vládce smrti; yamaḥ—zvaný Yamarāja; bhrātuḥ—bratra; kṣetre—s manželkou; bhujiṣyāyām—služebnicí; jātaḥ—zrozený; satyavatī—Satyavatī (matka Vicitravīryi a Vyāsadeva); sutāt—synem (Vyāsadevem).
Vím, že nyní jsi následkem kletby Māṇḍavyi Muniho Vidura, a že dříve jsi byl král Yamarāja, který vládne živým bytostem po jejich smrti. Počal tě Vyāsadeva, syn Satyavatī, se služebnicí svého bratra.
Māṇḍavya Muni byl velký mudrc (viz Bhāg. 1.13.1) a Vidura byl dříve polobůh Yamarāja, který přebírá vládu nad živými bytostmi, když zemřou. Zrození, žití a smrt jsou tři podmíněné stavy živých bytostí v hmotném světě. Yamarāja jakožto autorizovaný vládce zemřelých jednou odsoudil Māṇḍavyu Muniho za jeho dětskou nerozvážnost k probodení oštěpem. Māṇḍavya se na něho rozhněval za nepřiměřený trest a proklel ho, aby se stal śūdrou (členem méně inteligentní třídy dělníků). Yamarāja se takto narodil z lůna služebnice Vicitravīryi ze semene Vicitravīryova bratra Vyāsadeva. Vyāsadeva je synem Satyavatī a velkého krále Śāntanua, otce Bhīṣmadeva. Maitreya Muni znal tento Vidurův tajuplný původ, protože byl Vyāsadevovým současníkem a přítelem. Vidura se sice narodil z lůna služebnice, ale jeho otec a další příbuzní byli velkými osobnostmi, a proto zdědil nejvyšší vlohy stát se velkým oddaným Pána. Zrození v pokročilé rodině je výhodné pro rozvoj oddané služby. Vidura dostal tuto příležitost za své zásluhy z minulosti.