SLOKA 11
so ’ntaḥ śarīre ’rpita-bhūta-sūkṣmaḥ
kālātmikāṁ śaktim udīrayāṇaḥ
uvāsa tasmin salile pade sve
yathānalo dāruṇi ruddha-vīryaḥ
saḥ—Nejvyšší Pán; antaḥ—v; śarīre—v transcendentálním těle; arpita—přechovával; bhūta—hmotné prvky; sūkṣmaḥ—jemné; kāla-ātmikām—podoba času; śaktim—energie; udīrayāṇaḥ—oživující; uvāsa—pobýval; tasmin—tam; salile—ve vodě; pade—na místě; sve—Svém; yathā — jako; analaḥ—oheň; dāruṇi—ve dřevě; ruddha-vīryaḥ—skrytá síla.
Pán pobýval ve vodách zpustošení a přechovával ve Svém těle všechny živé bytosti v jejich jemnohmotných tělech, stejně jako je ve dřevě skrytá síla ohně. Ležel v samostatné energii, zvané kāla.
Poté, co se tři světy — vyšší, nižší a střední planetární systém — ponořily do vod zpustošení, živé bytosti, které je obývaly, existovaly dále ve svých jemnohmotných tělech vlivem energie zvané kāla. Během zpustošení byla hrubohmotná těla neprojevená, ale jemnohmotná těla zůstala spolu s vodou v hmotném stvoření. Hmotná energie tedy nebyla zcela pohlcena, jak tomu je v případě úplného zničení hmotného světa.