SLOKA 13
puṁsām ato vividha-karmabhir adhvarādyair
dānena cogra-tapasā paricaryayā ca
ārādhanaṁ bhagavatas tava sat-kriyārtho
dharmo ’rpitaḥ karhicid mriyate na yatra
puṁsām—lidí; ataḥ—proto; vividha-karmabhiḥ—různými plodonosnými činnostmi; adhvara-ādyaiḥ—vykonáváním védských rituálů; dānena—rozdáváním milodarů; ca—a; ugra—velice těžké; tapasā—odříkání; paricaryayā—transcendentální službou; ca—také; ārādhanam—uctívání; bhagavataḥ—Osobnosti Božství; tava—Tvoje; sat-kriyā-arthaḥ—pouze pro Tvé potěšení; dharmaḥ—náboženství; arpitaḥ—takto nabízené; karhicit—kdykoliv; mriyate—je zničeno; na—nikdy; yatra—tam.
Zbožné činnosti lidí, například vykonávání védských rituálů, rozdávání milodarů, přísné pokání a transcendentální služba, vykonávané k Tvému uctívání a uspokojení obětováním výsledných plodů jsou však také prospěšné. Takové náboženské činy nepřijdou nikdy nazmar.
Absolutní oddaná služba, která spočívá v devíti různých duchovních činnostech, jako je naslouchání, opěvování, vzpomínání, uctívání, modlení se atd., nemusí mít ohlas u lidí s velikášskou povahou, které více přitahují povrchní védské rituály a jiné nákladné společensko-náboženské obřady. Podle védských příkazů však mají být všechny plody všech zbožných činností obětovány Nejvyššímu Pánovi. V Bhagavad-gītě (9.27) Pán požaduje, aby výsledky všech činností — uctívání, obětování a rozdávání milodarů — byly nabízeny pouze Jemu. Toto nabízení výsledků zbožných činů Nejvyššímu Pánovi je známkou oddané služby Pánu a má trvalou hodnotu, zatímco vlastní požitek z těchto výsledků je pouze dočasný. Cokoliv vykonáme pro Pána je trvalou položkou a hromadí se v podobě neviditelných zbožných činů, které člověka postupně povyšují k čisté oddané službě Pánu. Milostí Nejvyššího Pána tyto nepostřehnuté zbožné činnosti jednoho dne vyústí do plně rozvinuté oddané služby. Pro ty, kteří nejsou čistými oddanými, se zde proto doporučuje jakýkoliv zbožný čin vykonaný pro Nejvyššího Pána.