SLOKA 27-28
athābhipretam anvīkṣya
brahmaṇo madhusūdanaḥ
viṣaṇṇa-cetasaṁ tena
kalpa-vyatikarāmbhasā
loka-saṁsthāna-vijñāna
ātmanaḥ parikhidyataḥ
tam āhāgādhayā vācā
kaśmalaṁ śamayann iva
atha—potom; abhipretam—záměr; anvīkṣya—chápající; brahmaṇaḥ — Brahmy; madhusūdanaḥ—hubitel démona Madhua; viṣaṇṇa—sklíčený; cetasam—v srdci; tena—jeho; kalpa—věk; vyatikara-ambhasā—pustošící voda; loka-saṁsthāna—umístění planetárního systému; vijñāne—ve vědě; ātmanaḥ—sebe samého; parikhidyataḥ—velice znepokojen; tam — jemu; āha—řekl; agādhayā—hluboce uvážlivými; vācā—slovy; kaśmalam—nečistoty; śamayan—odstraňující; iva—takto.
Pán viděl, že si Brahmā dělal veliké starosti ohledně plánu a stavby různých planetárních systémů a že byl při pohledu na pustošící vodu velice stísněný. Chápal Brahmův záměr, a proto pronesl hluboká, uvážlivá slova, jimiž odstranil všechnu vzniklou iluzi.
Pustošící vody byly tak hrůzostrašné, že i Brahmā byl jimi znepokojen. Začal si dělat veliké starosti s tím, jak umístit ve vnějším prostoru různé planetární systémy a jak je osídlit různými druhy živých bytostí — lidskými, nižšími než jsou lidské a nadlidskými. Umístění všech planet ve vesmíru odpovídá různým úrovním živých bytostí pod různým vlivem kvalit hmotné přírody. Existují tři kvality hmotné přírody, a když se navzájem smíchají, je jich devět. Když se promíchá těchto devět, vzniká osmdesát jedna kvalit, které se dále mísí, takže si nakonec ani neuvědomujeme, jak iluze neustále vzrůstá. Pán Brahmā musel připravit různá místa a podmínky pro potřebná těla podmíněných duší. Tohoto úkolu se mohl zhostit jedině Brahmā a nikdo ve vesmíru nemůže ani pochopit, jak obtížný úkol to byl. Brahmā však byl milostí Pána schopný splnit tento náročný úkol tak dokonale, že zručnost tohoto vidhāty, vrchního stavitele, přivádí každého k úžasu.