SLOKA 20
śaraṇaṁ taṁ prapadye ’haṁ
ya eva jagad-īśvaraḥ
prajām ātma-samāṁ mahyaṁ
prayacchatv iti cintayan
śaraṇam—přijmout útočiště; tam—u Něho; prapadye—odevzdávám se; aham—já; yaḥ—ten, kdo; eva—jistě; jagat-īśvaraḥ—Pán vesmíru; prajām—syn; ātma-samām—jako On; mahyam—mně; prayacchatu — nechť dá; iti—tak; cintayan—uvažoval.
Uvažoval: Kéž mi Pán vesmíru, u Něhož jsem přijal útočiště, laskavě daruje syna, který bude stejný jako On.
Ukazuje se, že velký mudrc Atri Muni neměl o Nejvyšší Osobnosti Božství žádnou konkrétní představu. Jistě znal védské údaje o tom, že existuje Nejvyšší Osobnost Božství, stvořitel vesmíru, ze kterého vše emanuje, který udržuje celé stvoření a ve kterém po zničení spočine celý vesmírný projev. Yato vā imāni bhūtani (Taittirīya Upaniṣad 3.1.1). Védské mantry nás informují o Nejvyšší Osobnosti Božství, a Atri Muni tudíž soustředil svou mysl na Nejvyššího Pána, aniž by znal Jeho jméno. Chtěl Ho poprosit, aby mu daroval syna, který bude na stejné úrovni jako On. Bhagavad-gītā rovněž popisuje tento druh oddané služby, kdy její vykonavatel nezná ani Pánovo jméno, v souvislosti se čtyřmi druhy zbožných lidí, kteří za Pánem přicházejí s nějakou prosbou. Atri Muni toužil mít syna, který bude úplně stejný jako Pán, a to znamená, že nebyl čistý oddaný, neboť měl přání, jež bylo hmotné. Chtěl sice mít syna, jako je Nejvyšší Osobnost Božství, ale přesto se jednalo o hmotné přání, neboť nechtěl, aby se jeho dítětem stal Sám Nejvyšší Pán, Osobnost Božství. Přál si pouze dítě, které by bylo stejné jako On. Kdyby chtěl za syna Nejvyšší Osobnost Božství, byl by oproštěný od hmotných tužeb, protože by toužil po Nejvyšší Absolutní Pravdě. Takto však byla jeho touha hmotná, neboť si přál pouze dítě, které by se Pánu podobalo. Atri Muniho tedy nelze počítat mezi čisté oddané.