SLOKA 30
tvaṁ pratyag-ātmani tadā bhagavaty ananta
ānanda-mātra upapanna-samasta-śaktau
bhaktiṁ vidhāya paramāṁ śanakair avidyā-
granthiṁ vibhetsyasi mamāham iti prarūḍham
tvam—ty; pratyak-ātmani—Nadduši; tadā—tehdy; bhagavati—Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství; anante—který je nekonečný; ānanda-mātre—zdroj veškeré blaženosti; upapanna—vlastní; samasta—všechny; śaktau—energie; bhaktim—oddané služby; vidhāya—vykonáváním; paramām—nejvyšší; śanakaiḥ—velice brzy; avidyā—iluze; granthim — uzel; vibhetsyasi—rozvážeš; mama—moje; aham—já; iti—takto; prarūḍham—pevně ustanoven.
Až znovu dosáhneš svého přirozeného postavení a budeš sloužit Nejvyššímu Pánu, všemocnému zdroji veškeré blaženosti a Nadduši všech živých bytostí, velmi rychle zapomeneš na iluzorní představy “já” a “moje”.
Dhruva Mahārāja byl již osvobozený, jelikož ve věku pěti let spatřil Nejvyšší Osobnost Božství tváří v tvář. Přesto však byl dočasně ovlivněn iluzí māyi a v tělesném vědomí se považoval za Uttamova bratra. Celý hmotný svět funguje na základě představy “já” a “moje”, která je podstatou připoutanosti k hmotnému světu. Koho přitahuje tato podstata všech iluzorních pojetí — “já” a “moje” — ten musí zůstat v hmotném světě, někdy ve vysokém a někdy ve zcela nízkém postavení. Milostí Pána Kṛṣṇy velcí mudrci spolu s Pánem Manuem Dhruvovi připoměli, že by měl toto hmotné pojetí “já” a “moje” opustit. Oddanou službou Pánu je možné tuto iluzi snadno překonat.