SLOKA 31
saṁyaccha roṣaṁ bhadraṁ te
pratīpaṁ śreyasāṁ param
śrutena bhūyasā rājann
agadena yathāmayam
saṁyaccha—ovládni; roṣam—hněv; bhadram—vše nejlepší; te—tobě; pratīpam—nepřítele; śreyasām—všeho dobrého; param—největšího; śrutena—nasloucháním; bhūyasā—neustále; rājan—drahý králi; agadena—léčením; yathā—jako; āmayam—nemoc.
Drahý králi, zvaž má slova, která na tebe zapůsobí jako léčení na nemoc. Ovládni svůj hněv, neboť hněv je největším nepřítelem na cestě duchovní realizace. Přeji ti vše nejlepší. Řiď se prosím mými radami.
Dhruva Mahārāja byl osvobozenou duší a ve skutečnosti se na nikoho nehněval. Nemohl však zanedbat svou královskou povinnost a v zájmu zachování práva a pořádku ve státě musel na nějaký čas projevit svůj hněv. Jeden z Yakṣů zabil jeho nevinného bratra Uttamu a povinností Dhruvy Mahārāje jakožto krále bylo viníka zabít (podle pravidla život za život). Dhruva odpověděl na tuto výzvu neúprosným bojem a dostatečně Yakṣi potrestal. Povahou hněvu však je, že jakmile jednou začne růst, roste donekonečna. Manu byl natolik milostivý, že svého vnuka zadržel dříve, než jeho královský hněv překročil únosnou mez. Dhruva Mahārāja to pochopil a okamžitě přestal bojovat. Slova śrutena bhūyasā, “neustálým nasloucháním”, jsou velice důležitá. Neustálým nasloucháním o oddané službě lze zkrotit sílu hněvu, který je pro oddanou službu velmi škodlivý. Śrīla Parīkṣit Mahārāja řekl, že neustálé naslouchání o zábavách Pána je lékem na všechny hmotné nemoci. Všichni by tedy měli neustále naslouchat o Nejvyšší Osobnosti Božství. Vyrovnanost, která z takového naslouchání plyne, je zárukou, že duchovní život nebude nic narušovat.
Dhruvův hněv byl zcela oprávněný. Jeden krátký příběh v této souvislosti vypráví o hadovi, který se stal žákem Nārady a slíbil, že již nikdy nikoho neuštkne. Povahou hadů je útočit na ostatní živé bytosti a zabíjet je svým uštknutím, ale tento had se stal oddaným a nemohl to již dělat. Lidé a hlavně děti bohužel začali jeho mírumilovnosti zneužívat a házeli po něm kameny. Přesto nikoho neuštknul, neboť takový byl pokyn jeho duchovního mistra. Jednoho dne se znovu setkal s Nāradou, svým duchovním mistrem, a stěžoval si: “Zbavil jsem se svého zlozvyku útočit na nevinné živé bytosti, ale teď mi ubližují a házejí po mně kameny.” Když to Nārada Muni slyšel, řekl mu: “Nezabíjej — vždy jen vztyč hlavu, jako kdybys je chtěl uštknout. To je odradí.” Oddaný je také vždy mírumilovný; má všechny dobré vlastností. Jestliže se však ve světě setká s darebáctvím, musí se alespoň na čas rozzlobit, aby provinilce odradil.