SLOKA 32
yenopasṛṣṭāt puruṣāl
loka udvijate bhṛśam
na budhas tad-vaśaṁ gacched
icchann abhayam ātmanaḥ
yena—kterou; upasṛṣṭāt—uchvácenou; puruṣāt—osobou; lokaḥ—každý; udvijate—je naplněn hrůzou; bhṛśam—velice; na—nikdy; budhaḥ — vzdělaný člověk; tat—hněvu; vaśam—pod vládu; gacchet—měl by jít; icchan—toužící; abhayam—nebojácnost, osvobození; ātmanaḥ—vlastního já.
Ten, kdo touží po osvobození z hmotného světa, by nikdy neměl podlehnout hněvu, neboť člověk zmatený hněvem se pro druhé stává zdrojem strachu.
Oddaný nebo světec by neměl druhým nahánět hrůzu a nikdo by také neměl být zdrojem strachu pro něho. Kdo jedná s druhými bez nepřátelství, nebude mít nepřátele. Nicméně i Ježíš Kristus měl nepřátele, kteří ho nakonec ukřižovali. Stále budou totiž existovat lidé s démonskou povahou, kteří nacházejí chyby i na světcích. Světec se však nikdy nerozhněvá, ani když ho lidé sebevíce napadají.