SLOKA 25
maitreya uvāca
aṅgo ’śvamedhaṁ rājarṣir
ājahāra mahā-kratum
nājagmur devatās tasminn
āhūtā brahma-vādibhiḥ
maitreyaḥ uvāca—Maitreya odpověděl; aṅgaḥ—král Aṅga; aśvamedham—oběť aśvamedha; rāja-ṛṣiḥ—svatý král; ājahāra—vykonával; mahā-kratum—velkou oběť; na—ne; ājagmuḥ—přišli; devatāḥ—polobozi; tasmin—na tu oběť; āhūtāḥ—pozvaní; brahma-vādibhiḥ—brāhmaṇy zkušenými ve vykonávání obětí.
Śrī Maitreya odpověděl: Můj drahý Viduro, jednou král Aṅga uspořádal velkou oběť zvanou aśvamedha. Všichni přítomní brāhmaṇové byli zkušení a dobře věděli, jak pozvat polobohy, ale přes všechno jejich úsilí se této oběti žádný polobůh nezúčastnil.
Védská oběť není obyčejný obřad. Tyto oběti probíhaly za účasti polobohů a zvířata, která při nich byla obětována, získávala nová těla. V současném věku Kali neexistují mocní brāhmaṇové, kteří by dokázali přizvat polobohy nebo dát zvířatům nový život. Dříve dokázali brāhmaṇové znalí védských manter použít sílu určité mantry, ale v tomto věku takové brāhmaṇy nenajdeme, a proto jsou všechny tyto oběti zakázány. Oběť, ve které byli obětováni koně, se nazývala aśvamedha. Někdy byly obětovány také krávy (gavālambha) — nikoliv proto, aby byly snědeny, ale aby jim byl dán nový život na důkaz účinnosti manter. Jedinou praktickou yajñou v tomto věku je tedy saṅkīrtana-yajña — zpívání mantry Hare Kṛṣṇa dvacet čtyři hodin denně.