SLOKA 40
sa śarāsanam udyamya
mṛgayur vana-gocaraḥ
hanty asādhur mṛgān dīnān
veno ’sāv ity arauj janaḥ
saḥ—tento chlapec jménem Vena; śarāsanam—svůj luk; udyamya — bral; mṛgayuḥ—lovec; vana-gocaraḥ—chodil do lesa; hanti—zabíjel; asādhuḥ—velice krutý; mṛgān—jeleny; dīnān—ubohé; venaḥ—Vena; asau—tam je; iti—takto; araut—volali; janaḥ—všichni lidé.
Krutý chlapec bral svůj luk a šípy a chodil do lesa, aby bezdůvodně zabíjel nevinné jeleny. Jakmile se přiblížil, všichni lidé volali: “Jde sem krutý Vena! Jde sem krutý Vena!”
Kṣatriyům se dovoluje lovit v lese, aby si osvojili umění zabíjet, a nikoliv aby zabíjeli zvířata pro maso nebo z nějakého jiného důvodu. Kšatrijští králové byli někdy nuceni stínat hlavy zločincům, a proto měli dovoleno chodit do lesa na lov. Aṅgův syn Vena, který byl velice krutý, jelikož se narodil špatné matce, však chodíval do lesa, aby tam zcela bezdůvodně zabíjel zvířata. Všichni lidé v okolí se děsili jeho přítomnosti a volali: “Vena jde! Vena jde!” Již od dětství tedy naháněl obyvatelům hrůzu.