SLOKA 47
evaṁ sa nirviṇṇa-manā nṛpo gṛhān
niśītha utthāya mahodayodayāt
alabdha-nidro ’nupalakṣito nṛbhir
hitvā gato vena-suvaṁ prasuptām
evam—takto; saḥ—on; nirviṇṇa-manāḥ—lhostejný v mysli; nṛpaḥ — král Aṅga; gṛhāt—z domova; niśīthe—uprostřed noci; utthāya—vstal; mahā-udaya-udayāt—bohatý díky požehnáním velkých duší; alabdha-nidraḥ—nemohl spát; anupalakṣitaḥ—neviděný; nṛbhiḥ—obyčejnými lidmi; hitvā—vzdal se; gataḥ—odešel; vena-suvam—matka Veny; prasuptām—když tvrdě spala.
Králi Aṅgovi tyto myšlenky nedaly v noci spát a život hospodáře ho zcela přestal zajímat. Jednou proto uprostřed noci vstal z postele a opustil Venovu matku (svou manželku), která tvrdě spala. Vzdal se všech pout ke svému bohatému království, nikým neviděn tiše opustil svůj domov a bohatství a vydal se do lesa.
Slovo mahodayodayāt znamená, že požehnáním velkých duší člověk získá hmotné bohatství. Ještě větším požehnáním velkých duší však je, když se dokážeme vzdát připoutanosti k hmotnému majetku. Pro krále nebylo nijak snadné vzdát se svého bohatého království a mladé, věrné manželky, ale nepochybně dostal velké požehnání od Nejvyšší Osobnosti Božství, takže se dokázal zbavit svých hmotných pout a nikým neviděn odejít do lesa. Je mnoho příkladů velkých duší, které se vzdaly připoutanosti k domovu, manželce a penězům a odešly uprostřed noci.