SLOKA 22
pṛthur uvāca
bhoḥ sūta he māgadha saumya vandiḻ
loke ’dhunāspaṣṭa-guṇasya me syāt
kim āśrayo me stava eṣa yojyatāṁ
mā mayy abhūvan vitathā giro vaḥ
pṛthuḥ uvāca—král Pṛthu řekl; bhoḥ sūta—ó sūto; he māgadha — ó māgadho; saumya—urozený; vandin—ó oddaný přednášející modlitby; loke—v tomto světě; adhunā—právě nyní; aspaṣṭa—nejsou zřetelně projevené; guṇasya—jehož vlastnosti; me—u mě; syāt—může být; kim — proč; āśrayaḥ—útočiště; me—u mě; stavaḥ—chvála; eṣaḥ—tato; yojyatām—může se vztahovat; mā—nikdy; mayi—na mě; abhūvan—byla; vitathāḥ—naprázdno; giraḥ—slova; vaḥ—vaše.
Král Pṛthu řekl: Ó urozený sūto, māgadho a další oddaný přednášející modlitby, vlastnosti, o kterých hovoříte, u mě nejsou zřetelně projevené. Proč byste mě měli chválit za všechny tyto rysy, když nejsem jejich útočištěm? Nechci, aby tato slova, která jsou mi určena, vyzněla naprázdno — ale bude lépe, když je věnujete někomu jinému.
Všechny modlitby a chvalozpěvy, které přednášeli sūta, māgadha a vandī, popisovaly božské vlastnosti Mahārāje Pṛthua, který byl śaktyāveśa inkarnací Nejvyšší Osobnosti Božství. Tyto vlastnosti však ještě nebyly projeveny, a proto se král Pṛthu velice pokorně ptal, proč ho oddaní chválí takovými vznešenými slovy. Nechtěl, aby mu skládali modlitby a oslavovali ho, dokud vlastnosti, o kterých hovořili, nebude skutečně mít. Skládání modliteb bylo nepochybně namístě, jelikož byl inkarnací Boha, ale upozorňoval, že nikoho nelze přijmout jako inkarnaci Osobnosti Božství, aniž by měl božské vlastnosti. V současnosti se objevuje mnoho takzvaných inkarnací Osobnosti Božství, ale to jsou obyčejní hlupáci a darebáci, které lidé přijímají jako inkarnace Boha, přestože žádné božské vlastnosti nemají. Král Pṛthu si přál, aby v budoucnosti jeho skutečné vlastnosti mohly tato slova chvály ospravedlnit. I když byly přednášené modlitby bezchybné, Pṛthu Mahārāja naznačil, že takové modlitby by se neměly přednášet nezpůsobilé osobě, která se vydává za inkarnaci Nejvyšší Osobnosti Božství.