SLOKA 11
udāsīnam ivādhyakṣaṁ
dravya-jñāna-kriyātmanām
kūṭa-stham imam ātmānaṁ
yo vedāpnoti śobhanam
udāsīnam—lhostejný; iva—jednoduše; adhyakṣam—dozorce; dravya—z hmotných prvků; jñāna—poznávacích smyslů; kriyā—činných smyslů; ātmanām—a mysli; kūṭa-stham—stálá; imam—tato; ātmānam—duše; yaḥ—každý, kdo; veda—ví; āpnoti—získává; śobhanam—veškeré štěstí.
Každý, kdo ví, že toto hmotné tělo, skládající se z pěti hrubých prvků, smyslových orgánů, činných smyslů a mysli, je pod dozorem stálé duše, má nárok na osvobození z hmotného otroctví.
Tato sloka popisuje, jak se lze osvobodit z hmotného otroctví. Za prvé je třeba vědět, že duše se liší od těla. Duše se nazývá dehī neboli vlastník těla a hmotné tělo se nazývá deha neboli tělesná schránka duše. Tělo se mění každým okamžikem, ale duše je stálá — proto se nazývá kūṭa-stham. Změnu těla uskutečňují reakce tří kvalit přírody. Toho, kdo chápe stálé postavení duše, by přicházející a odcházející projevy kvalit hmotné přírody v podobě štěstí a neštěstí neměly zneklidňovat. Rovněž v Bhagavad-gītě Pán Kṛṣṇa říká, že štěstí a neštěstí přicházejí a odcházejí kvůli působení přírodních kvalit na tělo, a proto by nás takové vnější děje neměly znepokojovat. I když jsme v nich někdy pohrouženi, musíme se je naučit tolerovat. Živá bytost má být k akcím a reakcím vnějšího těla vždy lhostejná.
Pán Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě, že tělo, které tvoří hrubohmotné prvky (země, voda, oheň, vzduch a éter) a jemnohmotné prvky (mysl, inteligence a ego), se zcela liší od samotné duše. Vzájemné působení těchto osmi hrubohmotných a jemnohmotných prvků nás proto nemá znepokojovat. Praktickou metodou, jak dosáhnout tohoto stavu lhostejnosti, je oddaná služba. Jedině ten, kdo se dvacet čtyři hodin denně neustále zaměstnává oddanou službou, může být k akcím a reakcím vnějšího těla lhostejný. Když člověk na něco upřeně myslí, neslyší a nevidí žádné vnější činnosti, přestože se odehrávají v jeho přítomnosti. Podobně ten, kdo je plně pohroužen do oddané služby, se nestará, co se děje s vnějším tělem. Takový stav se nazývá samādhi. Ten, kdo je skutečně v samādhi, je prvotřídní yogī.