SLOKA 12
bhinnasya liṅgasya guṇa-pravāho
dravya-kriyā-kāraka-cetanātmanaḥ
dṛṣṭāsu sampatsu vipatsu sūrayo
na vikriyante mayi baddha-sauhṛdāḥ
bhinnasya—odlišného; liṅgasya—těla; guṇa—tří kvalit hmotné přírody; pravāhaḥ—neustálá změna; dravya—hmotné prvky; kriyā—činnosti smyslů; kāraka—polobozi; cetanā—a mysl; ātmanaḥ—sestávající z; dṛṣṭāsu—když vnímají; sampatsu—štěstí; vipatsu—neštěstí; sūrayaḥ—ti, kdo jsou pokročilí v poznání; na—nikdy; vikriyante—jsou znepokojeni; mayi—ke Mně; baddha-sauhṛdāḥ—poutáni přátelstvím.
Pán Viṣṇu řekl králi Pṛthuovi: Můj milý králi, neustálé změny tohoto hmotného světa jsou výsledkem vzájemného působení tří kvalit hmotné přírody. Pět prvků, smysly, polobozi, kteří vládnou smyslům, jakož i mysl, kterou v činnost uvádí duše — to vše dohromady tvoří tělo. Jelikož se duše od této kombinace hrubohmotných a jemnohmotných prvků zcela liší, Mého oddaného, jehož se Mnou pojí intenzívní přátelství a láska a jenž má dokonalé poznání, hmotné štěstí a neštěstí nikdy nevzrušuje.
Je možné se ptát: Jak může být živá bytost lhostejná k činnostem těla, má-li na ně dohlížet? Zde je odpověď: tyto činnosti se naprosto liší od činností samotné duše živé bytosti. V této souvislosti můžeme uvést hrubý příklad — cestující obchodník sedí v automobilu, dohlíží na jízdu a radí řidiči. Ví, kolik se spotřebuje benzínu, ví o autu vše, ale přesto je jím nedotčený a stará se více o své obchody. I když jede v autě, myslí na svůj obchod a svou kancelář. Nemá s autem žádné spojení, přestože v něm sedí. Stejně jako je obchodník neustále pohroužený do myšlenek na své obchody, tak i živá bytost může upřeně myslet na láskyplnou službu Pánu. Pak bude moci zůstat nedotčená činnostmi hmotného těla. Takové neutrální postavení může zaujímat jedině oddaný.
Konkrétně je zde použito slovo baddha-sauhṛdāḥ — “poutáni přátelstvím”. Karmī, jñānī a yogīni nemohou být poutáni oddanou službou. Karmī se plně věnují tělesným činnostem. Jejich životním cílem je pouze zajišťovat pohodlí tělu. Jñānī se chtějí ze zapletení vyprostit pomocí mentální spekulace, ale jejich osvobození není trvalé — jelikož nepřijímají útočiště u lotosových nohou Pána, poklesnou ze vznešené úrovně realizace Brahmanu. Yogīni také zastávají tělesné pojetí života — myslí si, že mohou dosáhnout něčeho duchovního prostřednictvím tělesných cviků (dhāraṇā, āsana, prāṇāyāma a podobně). Postavení oddaného je vždy transcendentální díky jeho důvěrnému vztahu s Nejvyšší Osobností Božství. Jedině oddaní tedy mohou zůstávat vždy mimo tělesné akce a reakce a vykonávat své skutečné zaměstnání, službu Pánu.