SLOKA 50
nātyadbhutam idaṁ nātha
tavājīvyānuśāsanam
prajānurāgo mahatāṁ
prakṛtiḥ karuṇātmanām
na—ne; ati—veliký; adbhutam—úžasný; idam—tento; nātha—ó pane; tava—tvůj; ājīvya—zdroj příjmu; anuśāsanam—vláda nad občany; prajā—občané; anurāgaḥ—náklonnost; mahatām—velkých; prakṛtiḥ — povaha; karuṇa—milostivá; ātmanām—živých bytostí.
Náš drahý pane, vládnout občanům je tvou předepsanou povinností. Není to nic úžasného v případě osobnosti, jako jsi ty, který s takovou náklonností pečuješ o zájmy občanů, jelikož jsi plný milosti. Taková je vznešenost tvé povahy.
Povinností krále je chránit občany a vybírat daně pro své živobytí. Védská společnost se dělí na čtyři třídy lidí (brāhmaṇy, kṣatriye, vaiśyi a śūdry) a jejich způsoby obživy jsou rovněž uvedeny v písmech. Život brāhmaṇů má být naplněn šířením poznání, a z toho důvodu mají přijímat příspěvky od svých žáků. Král má zase chránit občany, a umožnit jim tak dosáhnout nejvyšší životní úrovně; proto od nich může vybírat daně. Obchodníci zajišťují potravu pro celou společnost, a tudíž si z ní mohou nechat něco pro sebe, zatímco śūdrové, kteří nedokáží pracovat jako brāhmaṇové, kṣatriyové či vaiśyové, mají sloužit vyšším společenským třídám a dostávat od nich vše, co potřebují k životu.
Zde je také uveden příznak kvalifikovaného krále či politického vůdce: musí být k lidem velice milostivý a soucitný a starat se o jejich prvořadý zájem — stát se vznešenými oddanými Nejvyšší Osobnosti Božství. Velké duše mají přirozený sklon jednat pro dobro druhých, a zvláště vaiṣṇava je nejsoucitnější a nejmilostivější osobností ve společnosti. Proto vaiṣṇavskému vůdci projevujeme úctu tímto způsobem:
vāñchā-kalpatarubhyaś ca
kṛpā-sindhubhya eva ca
patitānāṁ pāvanebhyo
vaiṣṇavebhyo namo namaḥ
Jedině vaiṣṇavský vůdce dokáže splnit všechny touhy lidí (vāñchā-kalpataru) a je soucitný, protože lidské společnosti přináší ten největší prospěch. Je patita-pāvana, osvoboditel všech pokleslých duší — když bude král či hlavní představitel společnosti kráčet ve stopách brāhmaṇů a vaiṣṇavů, kteří jsou přirozenými představiteli misionářských činností, půjdou v jejich stopách i vaiśyové, a śūdrové jim budou sloužit. Tak se celá lidská společnost stane ideálním zřízením umožňujícím společný pokrok k nejvyšší dokonalosti života.