SLOKA 46
svam eva brāhmaṇo bhuṅkte
svaṁ vaste svaṁ dadāti ca
tasyaivānugraheṇānnaṁ
bhuñjate kṣatriyādayaḥ
svam—své; eva—jistě; brāhmaṇaḥ—brāhmaṇa; bhuṅkte—užívat si; svam—své; vaste—oděvy; svam—své; dadāti—dává jako milodary; ca — a; tasya—jeho; eva—jistě; anugraheṇa—milostí; annam—obilí; bhuñjate—jí; kṣatriya-ādayaḥ—další třídy společnosti v čele s kṣatriyi.
Kṣatriyové, vaiśyové a śūdrové jedí svou potravu milostí brāhmaṇů. Jedině brāhmaṇové si užívají svého vlastního majetku, šatí se svým vlastním majetkem a dávají milodary z vlastního majetku.
Nejvyšší Pán je uctíván slovy namo brahmaṇya-devāya, která vyjadřují, že Nejvyšší Osobnost Božství přijímá brāhmaṇy jako bohy hodné uctívání. Všichni uctívají Nejvyššího Pána, ale On Sám uctívá brāhmaṇy, aby učil ostatní. Každý má následovat pokyny brāhmaṇů, neboť jejich jedinou starostí je šířit śabda-brahma, védské poznání, po celém světě. Nedostatek brāhmaṇů, kteří by šířili toto poznání, způsobuje chaos v celé lidské společnosti. Brāhmaṇové a vaiṣṇavové jsou přímými služebníky Nejvyšší Osobnosti Božství, a proto nezávisejí na druhých. Všechno na světě ve skutečnosti patří brāhmaṇům, a ti pouze ze své pokory přijímají milodary od kṣatriyů (králů) a vaiśyů (obchodníků). Vše patří brāhmaṇům, ale kšatrijská vláda a třída obchodníků se o vše starají jako bankéři, a jakmile brāhmaṇové potřebují peníze, kṣatriyové a vaiśyové jim je mají dát. Je to jako peněžní konto ve spořitelně, které si může vkladatel kdykoliv vyzvednout. Jelikož brāhmaṇové slouží Pánu, mají velice málo času starat se o světové finance. Proto bohatství přechovávají kṣatriyové, králové, kteří mají předložit peníze, jakmile o ně brāhmaṇové požádají. Brāhmaṇové a vaiṣṇavové ve skutečnosti nežijí úkor druhých — žijí za své vlastní peníze, přestože to vypadá, že je vybírají od jiných lidí. Kṣatriyové a vaiśyové nemají právo dávat milodary, protože vše, co vlastní, patří brāhmaṇům. Mají tedy dávat milodary jedině podle pokynů brāhmaṇů. V současnosti je bohužel nedostatek brāhmaṇů, a jelikož takzvaní kṣatriyové a vaiśyové neplní pokyny brāhmaṇů, svět je v chaotické situaci.
Druhý řádek tohoto verše sděluje, že kṣatriyové, vaiśyové a śūdrové jedí jedině milostí brāhmaṇů — neměli by tedy jíst nic, co brāhmaṇové zakazují. Brāhmaṇové a vaiṣṇavové vědí, co je správné jíst, a dávají osobní příklad tím, že nejedí nic, co nebylo nejprve obětováno Nejvyšší Osobnosti Božství. Jedí pouze prasādam, zbytky jídla obětovaného Pánu. Kṣatriyové, vaiśyové a śūdrové mají jíst jedině kṛṣṇa-prasādam, které dostávají milostí brāhmaṇů. Nemohou otevírat jatka, jíst maso, ryby a vejce, pít alkohol a bez dovolení vydělávat peníze za tímto účelem. Jelikož v současném věku není společnost vedená podle bráhmanských pokynů, celé obyvatelstvo je pohrouženo do hříšných činností a přírodní zákony za to každého po zásluze trestají. Taková je situace věku Kali.