No edit permissions for Čeština

SLOKA 36

namo namo ’niruddhāya
hṛṣīkeśendriyātmane
namaḥ paramahaṁsāya
pūrṇāya nibhṛtātmane

namaḥ—poklony Tobě; namaḥ—znovu se Ti klaním; aniruddhāya—Pánu Aniruddhovi; hṛṣīkeśa—Pánu smyslů; indriya-ātmane—vládci smyslů; namaḥ—poklony Tobě; parama-haṁsāya—nejdokonalejšímu; pūrṇāya—nanejvýš úplnému; nibhṛta-ātmane—který se nachází mimo toto hmotné stvoření.

Můj Pane, jako svrchované vládnoucí Božstvo jménem Aniruddha jsi Pánem smyslů a mysli. Proto se Ti znovu a znovu klaním. Pro Svou schopnost zničit celé stvoření ohněm planoucím z Tvých úst se nazýváš Ananta a také Saṅkarṣaṇa.

Hṛṣīkeśendriyātmane. Smysly jsou ovládány myslí a mysl ovládá Pán Aniruddha. Nutným předpokladem k vykonávání oddané služby je upřít svou mysl na lotosové nohy Kṛṣṇy, a proto se Pán Śiva modlí k vládci mysli, Pánu Aniruddhovi, aby mu v tom laskavě pomohl. V Bhagavad-gītě (9.34) je řečeno: man-manā bhava mad-bhakto mad-yājī māṁ namaskuru. Abychom mohli oddaně sloužit, musíme zaměstnat mysl meditací o lotosových nohách Pána. Dále v Bhagavad-gītě (15.15) stojí: mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca — od Pána pocházejí vzpomínky, poznání a zapomnění. Je-li tedy Pán Aniruddha spokojen, může mysli pomoci zapojit se do služby Pánu. Tento verš rovněž naznačuje, že Pán Aniruddha je v zastoupení Svých expanzí bohem Slunce. Jelikož je vládnoucí božstvo Slunce expanzí Pána Aniruddhy, Pán Śiva se modlí také k bohu Slunce.

Pán Kṛṣṇa prostřednictvím Svých čtyř expanzí (Vāsudeva, Saṅkarṣaṇa, Pradyumna a Aniruddha) ovládá psychické pochody — myšlení, cítění, chtění a konání. Śiva se modlí k Pánu Aniruddhovi jako bohu Slunce, který je vládnoucím božstvem vnějších hmotných prvků, z nichž se skládá hmotné tělo. Podle Śrīly Viśvanātha Cakravartīho Ṭhākura je slovo paramahaṁsa také jiným označením boha Slunce. Bůh Slunce je zde osloven jako nibhṛtātmane, což vyjadřuje, že neustále pečuje o různé planety přídělem deště — odpařuje vodu z moří a oceánů, tvoří z ní mraky a rozdává ji zemi. Je-li dostatek dešťů, urodí se obilí, které je stravou živých bytostí na všech planetách. Bůh Slunce je rovněž osloven jako pūrṇa, úplný, neboť sluneční paprsky nemají konce. Bůh Slunce dodává teplo a světlo v nezmenšené míře již po milióny a milióny let, od stvoření tohoto vesmíru. Slovem paramahaṁsa se označují zcela očištěné osoby. Je-li dostatek slunečního svitu, mysl zůstává čistá a průzračná — bůh Slunce tak pomáhá mysli živé bytosti dostat se na úroveň paramahaṁsy. Pán Śiva se tedy modlí k Aniruddhovi, aby k němu byl laskavý, a jeho mysl tak mohla být vždy dokonale čistá a zaměstnaná oddanou službou Pánu. Stejně jako oheň sterilizuje všechny nečisté věci, i bůh Slunce udržuje vše ve sterilizovaném stavu, zvláště nečistoty v mysli, a tak umožňuje živé bytosti dosáhnout úrovně duchovního chápání.

« Previous Next »