SLOKA 33

Živá bytost neví nic o svém původu. Neví, proč byl tento hmotný svět stvořen, proč v něm druzí jednají a co je z konečného hlediska zdrojem tohoto projevu. Na tyto otázky neumí nikdo odpovědět; to se nazývá nevědomost. Když významní vědci zkoumají původ života, nalézají určité chemické sloučeniny či buněčné struktury, ale nikdo ve skutečnosti nezná původní zdroj života v tomto hmotném světě. Výraz brahma-jijñāsā se používá k označení zvídavosti a touhy poznat původní zdroj naší existence v hmotném světě. Žádný filozof, vědec ani politik neví, odkud pocházíme, proč tady tak těžce zápasíme o přežití a kam půjdeme. Lidé si obvykle myslí, že jsme zde všichni náhodou a že jakmile zaniknou těla, která máme, všechny naše divadelní činnosti skončí a staneme se ničím. Vědci a filozofové s takovými názory jsou impersonalisté a voidisté. Dívka vyjadřuje v tomto verši skutečné postavení živé bytosti. Nemůže Purañjanovi říci jméno svého otce, protože nezná svůj původ. Neví ani, proč přišla na to místo. Otevřeně říká, že to vše je jí neznámé. Takové je postavení živé bytosti v hmotném světě. Je zde mnoho vědců, filozofů a velkých vůdců, ale nevědí, odkud pocházejí ani proč se tolik snaží v tomto hmotném světě dosáhnout takzvaného štěstí. Máme zde mnoho vhodných prostředků pro život, ale jsme takoví hlupáci, že se neptáme, kdo pro nás tento svět učinil obyvatelným a tak dobře ho uspořádal. Vše se děje podle daného řádu, ale lidé se pošetile domnívají, že byli v hmotném světě vytvořeni náhodou a že se po smrti stanou ničím. Myslí si, že toto krásné místo k životu se automaticky zachová.