SLOKA 38
kaṁ nu tvad-anyaṁ ramaye
hy arati-jñam akovidam
asamparāyābhimukham
aśvastana-vidaṁ paśum
kam—komu; nu—potom; tvat—než tobě; anyam—jinému; ramaye — mám dovolit si užívat; hi—jistě; arati-jñam—bez poznání o sexuálním požitku; akovidam—proto téměř pošetilý; asamparāya—bez poznání o příštím životě; abhimukham—těší se; aśvastana-vidam—ten, kdo neví, co se stane v budoucnosti; paśum—jako zvířata.
Jak bych mohla žít s jinými, kteří nemají ani znalosti o sexu, ani nevědí, jak si užívat života nyní a po smrti? Tito hlupáci jsou jako zvířata, protože neznají způsob upokojování smyslů v tomto a příštím životě.
Jelikož existuje 8 400 000 životních druhů, existuje také mnoho různých životních podmínek. Na nižších úrovních života (v životě rostlin a stromů) neexistuje způsob pohlavního styku. Na vyšších úrovních (v životě ptáků a včel) sex existuje, ale hmyz a zvířata nevědí, jak si skutečně užívat sexuálního života. V lidské životní podobě však o tom existuje plné poznání. Dokonce je mnoho takzvaných filozofů, kteří radí, jak si nejlépe užívat sexu, a existuje i věda zvaná kāma-śāstra, věda o sexu. Lidský život se dělí na čtyři období — brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha a sannyāsa — a v žádném z nich neexistuje sex kromě gṛhastha āśramu, stavu hospodáře. Brahmacārī nemá sex dovolený, vānaprastha se ho dobrovolně zříká a sannyāsī je odříkavý po všech stránkách. Karmī nepřijímají stádia brahmacarya, vānaprastha a sannyāsa, protože si velice libují v životě gṛhasthů. Jinými slovy, člověk má velmi silné hmotné sklony. Mají je vlastně všechny živé bytosti. Dávají přednost životu gṛhasthy, protože ten dovoluje sex. Karmī považují ostatní životní stavy za horší než zvířecí, protože i zvířata mají sex, zatímco brahmacārī, vānaprastha a sannyāsī se ho zcela zříkají. Karmī se proto hrozí těchto stavů duchovního života.