No edit permissions for Čeština

SLOKA 23-25

ādhayo vyādhayas tasya
sainikā yavanāś carāḥ
bhūtopasargāśu-rayaḥ
prajvāro dvi-vidho jvaraḥ

evaṁ bahu-vidhair duḥkhair
daiva-bhūtātma-sambhavaiḥ
kliśyamānaḥ śataṁ varṣaṁ
dehe dehī tamo-vṛtaḥ

prāṇendriya-mano-dharmān
ātmany adhyasya nirguṇaḥ
śete kāma-lavān dhyāyan
mamāham iti karma-kṛt

ādhayaḥ—mentální problémy; vyādhayaḥ—tělesné potíže (nemoci); tasya—Yavaneśvarovi; sainikāḥ—vojáci; yavanāḥ—Yavanové; carāḥ — následovníci; bhūta—živých bytostí; upasarga—v těžkých dobách; āśu—velice brzy; rayaḥ—velmi mocný; prajvāraḥ—jménem Prajvāra; dvi-vidhaḥ—dva druhy; jvaraḥ—horečky; evam—takto; bahu-vidhaiḥ—různými druhy; duḥkhaiḥ—utrpení; daiva—prozřetelností; bhūta—od jiných živých bytostí; ātma—od těla a mysli; sambhavaiḥ—vytvořené; kliśyamānaḥ—podléhá bolestem; śatam—sto; varṣam—let; dehe—v těle; dehī—živá bytost; tamaḥ-vṛtaḥ—pohlcená hmotnou existencí; prāṇa—života; indriya—smyslů; manaḥ—mysli; dharmān—charakteristiky; ātmani — duši; adhyasya—mylně přisuzuje; nirguṇaḥ—přestože je transcendentální; śete—uléhá; kāma—smyslového požitku; lavān—o zlomcích; dhyāyan—medituje; mama—moje; aham—já; iti—takto; karma-kṛt—konatel.

Následovníci Yavaneśvary (Yamarāje) se nazývají vojáci smrti a projevují se jako různé druhy potíží, které se týkají těla a mysli. Prajvāra představuje dva druhy horečky: nadměrné teplo a nadměrnou zimu—tyfus a zápal plic. Živou bytost pobývající v těle zneklidňují mnohá utrpení, která pocházejí od prozřetelnosti, jiných živých bytostí a vlastního těla a mysli. Přes všechna utrpení a přesto, že je vystavená požadavkům těla, mysli a smyslů a prodělává různé nemoci, se živá bytost nechává unášet mnoha plány zrozenými z její touhy užívat si světa. Ačkoliv je transcendentální hmotné existenci, z nevědomosti přijímá všechny tyto hmotné těžkosti na základě falešného egoismu typu “já” a “moje”. Takto žije ve svém těle po sto let.

Ve Vedách je řečeno: asaṅgo 'yaṁ puruṣaḥ. Živá bytost je ve skutečnosti oddělená od hmotné existence, jelikož duše není hmotná. V Bhagavad-gītě je rovněž uvedeno, že živá bytost představuje vyšší energii a hmotné prvky — země, voda, oheň, vzduch atd. — jsou nižší energií. Hmotné prvky jsou také označeny jako oddělená energie (bhinna). Když vnitřní neboli vyšší energie přijde do styku s vnější energií, podléhá mnohým těžkostem. V Bhagavad-gītě (2.14) Pán také říká: mātrā-sparśās tu kaunteya śītoṣṇa-sukha-duḥkha-dāḥ — kvůli hmotnému tělu živá bytost prožívá mnohá utrpení způsobená vzduchem, vodou, ohněm, nadměrným teplem, nadměrnou zimou, sluneční září, přejídáním, nezdravým jídlem, nerovnováhou tří prvků v těle (kapha, pitta a vāyu) a podobně. Vnitřnosti, hrdlo, mozek a další části těla napadají různé nemoci, které jsou tak těžké, že se pro živou bytost stávají zdrojem nesmírného utrpení. Živá bytost se však od všech těchto hmotných prvků liší. Dva druhy horečky, o kterých hovoří tento verš, lze moderními termíny označit jako zápal plic a tyfus. Prajvāra, nadměrná horečka v těle, je průvodním znakem tyfu a zápalu plic. Dále je zde utrpení způsobené jinými živými bytostmi. Stát vybírá daně a člověka ohrožuje mnoho zlodějů, lotrů a podvodníků. Toto utrpení se nazývá adhibhautika. Další utrpení mají podobu hladomoru, epidemií, bídy, války, zemětřesení atd., a ta způsobují polobozi nebo jiné zdroje, na které nemáme vliv. Živé bytosti tedy mají mnoho nepřátel a jejich popis má ukázat, jak nepříznivá je tato hmotná existence.

Poznání o hlavních strastech v hmotném světě by mělo každého vést ke snaze uniknout z hmotného zajetí a vrátit se domů, zpátky k Bohu. Živá bytost ve skutečnosti není v hmotném těle vůbec šťastná — trpí žízní a hladem a je ovlivněna myslí, slovy, hněvem, žaludkem, genitáliemi, konečníkem a podobně. Pouze proto, že si transcendentální živá bytost přeje v tomto hmotném světě uspokojovat své smysly, prožívá mnohá utrpení. Když přestane s činnostmi zaměřenými na smyslový požitek a zaměstná své smysly službou Pánu, všechny problémy hmotné existence se okamžitě zmenší. S pokrokem ve vědomí Kṛṣṇy se živá bytost zbaví všech strastí a po opuštění těla se vrátí domů, zpátky k Bohu.

« Previous Next »