KAPITOLA PRVNÍ

SLOKA 1: Král Parīkṣit se otázal Śukadeva Gosvāmīho: Ó vznešený mudrci, proč král Priyavrata, velký seberealizovaný oddaný Pána, zůstával ve stavu hospodáře, který je hlavní příčinou zapletení do karmy (plodonosných činností) a maří poslání lidského života?

SLOKA 2: Oddaní jsou bezpochyby osvobozené osoby, a proto není možné, aby byli pohrouženi do rodinných záležitostí, ó největší z brāhmaṇů.

SLOKA 3: Vznešení mahātmové, kteří přijali útočiště u lotosových nohou Nejvyšší Osobnosti Božství, jsou stínem těchto lotosových nohou plně nasyceni. Není možné, aby jejich vědomí ulpělo na rodinných příslušnících.

SLOKA 4: Král pokračoval: Ó ušlechtilý brāhmaṇo, mám velkou pochybnost—jak může někdo takový jako král Priyavrata, jenž byl tolik připoutaný k manželce, dětem a domovu, dosáhnout nejvyšší, neselhávající dokonalosti ve vědomí Kṛṣṇy?

SLOKA 5:
Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil: To, co jsi řekl, je pravda. Velkým oddaným a osvobozeným duším je vždy velice příjemná sláva Nejvyššího Pána, Jehož tak vznešené osobnosti, jako je Brahmā, opěvují vybranými transcendentálními verši. Ten, kdo je připoutaný k nektarovému medu Pánových lotosových nohou a jehož mysl je vždy pohroužená v Jeho slávě, může být občas nějakou překážkou pozastaven, ale přesto se nikdy nevzdá vznešeného postavení, kterého dosáhl.
 

SLOKA 6: Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Můj milý králi, princ Priyavrata byl velký oddaný, protože vyhledal lotosové nohy Nārady, svého duchovního mistra, čímž dosáhl nejvyšší dokonalosti transcendentálního poznání. S pokročilým poznáním neustále rozmlouval o duchovních námětech a nerozptyloval svou pozornost ničím jiným. Jeho otec ho poté požádal, aby se ujal vlády nad světem; snažil se Priyavratu přesvědčit, že je to podle zjevených písem jeho povinnost. Princ Priyavrata však stále praktikoval bhakti-yogu — bez ustání vzpomínal na Nejvyšší Osobnost Božství, a tak zaměstnával všechny smysly službou Pánu. Nařízení svého otce tedy neuvítal, i když ho nemohl odmítnout. S obavami se proto zeptal, zda ho přijetí zodpovědnosti za vládu nad světem nemůže odvést od oddané služby.

SLOKA 7: Śrī Śukadeva Gosvāmī pokračoval: První stvořenou bytostí a nejmocnějším polobohem tohoto vesmíru je Pán Brahmā, který zodpovídá za rozvoj vesmírného dění. Jakožto zrozený přímo z Nejvyšší Osobnosti Božství věnuje své činnosti blahu celého vesmíru, neboť zná smysl vesmírného stvoření. Tento svrchovaně mocný Pán Brahmā opustil v doprovodu svých společníků a zosobněných Ved své sídlo v nejvyšším planetárním systému a sestoupil na místo, kde princ Priyavrata meditoval.

SLOKA 8: Když Pán Brahmā sestupoval na své velké labuti, shromáždili se pod nebeskou klenbou všichni obyvatelé Siddhaloky, Gandharvaloky, Sādhyaloky a Cāraṇaloky, jakož i velcí mudrci a polobozi letící v různých letadlech, aby ho přivítali a uctili. Když přijímal úctu a obdiv obyvatel různých planet, vypadal jako úplněk uprostřed zářících hvězd. Jeho velká labuť se poté přiblížila k okraji hory Gandhamādana a dospěla až k princi Priyavratovi, který tam seděl.

SLOKA 9: Pán Brahmā, otec Nārady Muniho, je svrchovanou osobou v tomto vesmíru. Jakmile Nārada uviděl velkou labuť, pochopil, že právě přiletěl. Okamžitě proto povstal, společně se Svāyambhuvou Manuem a jeho synem Priyavratou, jemuž dával pokyny. Poté sepjali ruce a začali Pána Brahmu s velkým respektem uctívat.

SLOKA 10: Můj milý králi Parīkṣite, jelikož Pán Brahmā nakonec sestoupil ze Satyaloky na Bhūrloku, Nārada Muni, princ Priyavrata a Svāyambhuva Manu před něho předstoupili, aby mu obětovali předměty pro uctívání a velebili ho vznešenými slovy podle védské etikety. Pán Brahmā, původní osoba tohoto vesmíru, tehdy pocítil s Priyavratou soucit. S úsměvem na tváři na něho pohlédl a promluvil k němu následovně.

SLOKA 11: Pán Brahmā, svrchovaná osoba v tomto vesmíru, pravil: Můj milý Priyavrato, poslouchej prosím pozorně, co ti řeknu. Nebuď závistivý vůči Nejvyššímu Pánu, který přesahuje naše experimentální měřítka. My všichni, včetně Pána Śivy, tvého otce a velkého mudrce Mahārṣiho Nārady, musíme vykonávat Jeho nařízení a nemůžeme se od něho odchýlit.

SLOKA 12: Nikdo se nemůže vyhnout příkazu Nejvyšší Osobnosti Božství silou přísné askeze a vznešeného védského vzdělání či pomocí mystické yogy, tělesné síly nebo intelektuálních činností. Nařízení Pána se nemůže vzepřít ani použitím moci náboženství, hmotného bohatství či jakýchkoliv jiných prostředků — ať už sám nebo za pomoci druhých. To nedokáže žádná živá bytost, počínaje Brahmou a konče mravencem.

SLOKA 13: Můj milý Priyavrato, všechny živé bytosti přijímají na pokyn Nejvyšší Osobnosti Božství různé druhy těl, aby se rodily a umíraly, jednaly, naříkaly, podléhaly iluzi, bály se budoucích nebezpečí a prožívaly štěstí a neštěstí.

SLOKA 14: Můj milý chlapče, podle našich vlastností a činností jsme všichni připoutáni védskými pokyny ke kategoriím varṇāśramy. Těmto kategoriím je obtížné se vyhnout, neboť jsou uspořádány vědeckým způsobem. Musíme proto vykonávat své povinnosti v rámci varṇāśrama-dharmy, tak jako jsou voli nuceni se pohybovat podle pokynů vozky, který tahá za provazy přivázané k jejich nozdrám.

SLOKA 15: Můj milý Priyavrato, podle našeho styku s různými kvalitami hmotné přírody nám Nejvyšší Osobnost Božství přiděluje příslušná těla a štěstí či neštěstí, které prožíváme. Každý proto musí zůstat ve svém postavení a nechat se vést Nejvyšší Osobností Božství přesně tak, jako se slepý člověk nechá vést tím, kdo vidí.

SLOKA 16: I ten, kdo je osvobozený, přijímá tělo, které získal podle své minulé karmy. Nevytváří si však žádná mylná pojetí a pohlíží na svůj požitek i utrpení dané touto karmou stejně, jako probuzený člověk posuzuje sen, který se mu zdál. Zůstává proto pevný a nikdy nejedná tak, aby získal další hmotné tělo pod vlivem tří kvalit hmotné přírody.

SLOKA 17: I když bude člověk, který není sebeovládnutý, chodit z jednoho lesa do druhého, musí se neustále obávat hmotných pout, protože žije se šesti spolumanželkami — myslí a poznávacími smysly. Učenému člověku, který přemohl své smysly a je spokojený sám v sobě, však neublíží ani život hospodáře.

SLOKA 18: Ten, kdo žije rodinným životem a systematicky přemáhá mysl a pět smyslových orgánů, je jako král ve své pevnosti, který poráží silné nepřátele. Poté, co člověk projde přípravou života hospodáře a jeho chtivé touhy se zmenší, může jít kamkoliv, aniž by mu hrozilo nebezpečí.

SLOKA 19: Pán Brahmā pokračoval: Můj milý Priyavrato, přijmi útočiště uvnitř lotosu nohou Pána, Jehož pupek je také jako lotos, a překonej tak šest smyslových orgánů (mysl a poznávací smysly). Přijmi hmotný požitek, protože ti to Pán mimořádně nařizuje. Tak budeš vždy osvobozený od hmotných styků a schopný plnit Pánovy příkazy ve svém přirozeném postavení.

SLOKA 20:
Śrī Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Poté, co ho Pán Brahmā, který je duchovním mistrem tří světů, tímto způsobem plně poučil, Priyavrata, jenž byl v nižším postavení, se mu poklonil, přijal jeho nařízení a s velkým respektem ho vykonal.
 

SLOKA 21: Pána Brahmu potom uctil Manu, který se ho zdvořile snažil uspokojit, jak nejlépe dovedl. Také Priyavrata a Nārada hleděli na Brahmu bez jediné stopy nelibosti. Poté, co Pán Brahmā přiměl Priyavratu, aby přijal žádost svého otce, vrátil se na Satyaloku, do svého sídla, které nelze popsat světskou myslí a slovy.

SLOKA 22: Svāyambhuva Manu tak s pomocí Pána Brahmy dosáhl naplnění svých přání. Se svolením velkého mudrce Nārady předal svému synovi vládní zodpovědnost za udržování a ochranu všech planet ve vesmíru, a tak se mu dostalo úlevy od nejnebezpečnějšího, jedovatého oceánu hmotných tužeb.

SLOKA 23: Na nařízení Nejvyšší Osobnosti Božství se Mahārāja Priyavrata plně zaměstnal světskými záležitostmi, ale přesto neustále myslel na lotosové nohy Pána, které přinášejí osvobození od veškerých hmotných pout. I když byl zcela prostý hmotného znečištění, vládl hmotnému světu, jen aby uctil pokyny svých nadřízených.

SLOKA 24: Poté se Mahārāja Priyavrata oženil s Barhiṣmatī, dcerou Prajāpatiho Viśvakarmy, s níž zplodil deset synů, kteří se mu vyrovnali krásou, charakterem, velkodušností a dalšími vlastnostmi. Zplodil také dceru, jež byla ze všech nejmladší a jmenovala se Ūrjasvatī.

SLOKA 25: Synové Mahārāje Priyavraty se jmenovali Āgnīdhra, Idhmajihva, Yajñabāhu, Mahāvīra, Hiraṇyaretā, Ghṛtapṛṣṭha, Savana, Medhātithi, Vītihotra a Kavi. To vše jsou také jména Agniho, boha ohně.

SLOKA 26: Tři z těchto deseti — Kavi, Mahāvīra a Savana — žili v naprostém celibátu. Jelikož procházeli od nejútlejšího dětství přípravou pro brahmacārīny, bylo jim dobře známé nejdokonalejší postavení, zvané paramahaṁsa-āśram.

SLOKA 27: Když takto všichni tři od začátku života setrvávali ve stavu odříkání, zcela ovládli činnosti svých smyslů, a tak se stali velkými světci. Neustále soustředili mysl na lotosové nohy Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, který je sídlem veškerých živých bytostí, díky čemuž je oslavován jako Vāsudeva. Pán Vāsudeva je jediným útočištěm těch, kdo se skutečně obávají hmotné existence. Neustálými myšlenkami na Jeho lotosové nohy tito tři synové Mahārāje Priyavraty pokročili v čisté oddané službě. Díky síle své oddané služby mohli přímo vnímat Nejvyššího Pána, Jenž sídlí v srdci každé bytosti jako Nadduše, a realizovat, že mezi nimi a Jím neexistuje kvalitativní rozdíl.

SLOKA 28: Se svou další manželkou zplodil Mahārāja Priyavrata tři syny, kteří se jmenovali Uttama, Tāmasa a Raivata. Každý z nich se později ujal vlády nad jednou manvantarou.

SLOKA 29: Poté, co Kavi, Mahāvīra a Savana prošli úplnou přípravou v životním stádiu paramahaṁsa, Mahārāja Priyavrata vládl vesmíru jedenáct arbud (11 x 100 000 000) let. Stačilo, aby projevil odhodlání svýma mocnýma rukama přiložit šíp na tětivu luku, a všichni odpůrci usměrňujících zásad náboženského života se rozutekli strachem z jeho nevídané moci, kterou projevil při vládnutí vesmíru. Velice miloval svou manželku Barhiṣmatī a jejich vzájemná láska s přibývajícími dny rostla. Královna mu svým ženským chováním — tím, jak se strojila, jak chodila, vstávala, usmívala se a smála či jak se rozhlížela kolem sebe — dodávala energie, a proto se zdálo, že i když je velmi pokročilý, je jejím ženským jednáním zcela okouzlen. Choval se k ní stejně jako obyčejný muž, ale ve skutečnosti byl velkou duší.

SLOKA 30: Když král Priyavrata tak jedinečně vládl vesmíru, jednou v něm vyvolalo nespokojenost obíhání mocného boha Slunce. Bůh Slunce krouží na svém voze kolem hory Sumeru a osvětluje přitom všechny okolní planetární systémy. Když je však na severní straně hory, dopadá na jih méně světla, a když je na jihu, dopadá méně světla na sever. Králi Priyavratovi se tato situace nelíbila, a proto se rozhodl vytvořit denní světlo v té části vesmíru, kde byla noc. Na zářivém voze se vydal po oběžné dráze boha Slunce, a tak naplnil své předsevzetí. Takové úžasné činnosti mohl vykonat díky moci, kterou získal uctíváním Nejvyšší Osobnosti Božství.

SLOKA 31: Když Priyavrata jel na svém voze za Sluncem, obruče jeho kol po sobě zanechaly otisky, které se později staly sedmi oceány, a rozdělily tak planetární systém zvaný Bhū-maṇḍala na sedm ostrovů.

SLOKA 32: Tyto ostrovy se jmenují Jambū, Plakṣa, Śālmali, Kuśa, Krauñca, Śāka a Puṣkara. Každý z nich je široký dvakrát tolik co předcházející a je obklopen nějakou tekutinou, za níž se nachází další ostrov.

SLOKA 33: První oceán obsahuje slanou vodu, druhý šťávu z cukrové třtiny, třetí likér, čtvrtý přečištěné máslo, pátý mléko, šestý emulgovaný jogurt a sedmý sladkou, pitnou vodu. Všechny ostrovy jsou jimi zcela obklopené a každý oceán je stejně široký jako ostrov, kolem kterého se rozprostírá. Mahārāja Priyavrata, manžel královny Barhiṣmatī, svěřil vládu nad jednotlivými ostrovy svým synům — Āgnīdhrovi, Idhmajihvovi, Yajñabāhuovi, Hiraṇyaretovi, Ghṛtapṛṣṭhovi, Medhātithimu a Vītihotrovi. Všichni se tak stali na pokyn svého otce králi.

SLOKA 34: Poté král Priyavrata provdal svou dceru Ūrjasvatī za Śukrācāryu, který s ní zplodil dceru, jež dostala jméno Devayānī.

SLOKA 35: Můj milý králi, oddaný, který přijal útočiště v prachu z lotosových nohou Pána, může překonat vliv šesti druhů hmotných utrpení — hladu, žízně, nářku, iluze, stáří a smrti — a přemoci mysl a pět smyslů. Pro čistého oddaného to neznamená nic úžasného, neboť i člověk, který nepatří do žádné ze čtyř tříd (nedotknutelný), se okamžitě zbaví pout hmotné existence, pronese-li byť jen jednou svaté jméno Pána.

SLOKA 36: Mahārāja Priyavrata si užíval hmotného bohatství a jeho síla a vliv byly neomezené. Jednou začal uvažovat o tom, že se již před časem odevzdal velkému světci Nāradovi a byl na cestě vědomí Kṛṣṇy, ale znovu se nějak zapletl do hmotných činností. Jeho mysl zneklidněla a začal hovořit v náladě odříkání.

SLOKA 37: Král začal sám sebe kritizovat: Běda, hanba mi za mé uspokojování smyslů! Poklesl jsem a zabředl do hmotného požitku, který je totéž co zakrytá studna. To stačí! Již si nebudu více užívat — vždyť jsem se stal jen tančící opicí v rukách své ženy. Jsem zatracen!

SLOKA 38: Milostí Nejvyšší Osobnosti Božství přišel Mahārāja Priyavrata znovu k rozumu. Rozdělil všechno své pozemské vlastnictví mezi své poslušné syny, vzdal se všeho včetně manželky, se kterou si užíval tolik smyslového požitku, i svého velkého, bohatého království a zcela se zřekl veškeré připoutanosti. Jeho očištěné srdce se stalo místem zábav Nejvyšší Osobnosti Božství. Tak se dokázal vrátit na cestu vědomí Kṛṣṇy, duchovního života, a znovu zaujmout postavení, které v minulosti získal milostí velkého světce Nārady.

SLOKA 39: Činnosti Mahārāje Priyavraty popisuje mnoho slavných veršů:

SLOKA 40: “Pro ukončení sporů mezi různými národy vyznačil hranice podél řek, na hřebenech hor a při okrajích lesů, aby nikdo neoprávněně nevstupoval na cizí území.”

SLOKA 41: “Jakožto velkému následovníkovi a oddanému mudrce Nārady mu všechno bohatství, které získal prostřednictvím plodonosných činností a mystických sil — ať už na nižším či nebeském planetárním systému nebo v lidské společnosti — připadalo jako peklo.”