SLOKA 28
yat-pāda-mūlam upasṛtya narendra pūrve
śarvādayo bhramam imaṁ dvitayaṁ visṛjya
sadyas tadīyam atulānadhikaṁ mahitvaṁ
prāpur bhavān api paraṁ na cirād upaiti
yat-pāda-mūlam—Jehož (Pána Saṅkarṣaṇa) lotosové nohy; upasṛtya — když získali útočiště u; nara-indra—ó králi; pūrve—kdysi; śarva-ādayaḥ—velcí polobozi, jako je Pán Mahādeva; bhramam—iluze; imam—této; dvitayam—sestávající z duality; visṛjya—vzdali se; sadyaḥ — okamžitě; tadīyam—Jeho; atula—bezpříkladné; anadhikam—nepřekonatelné; mahitvam—slávy; prāpuḥ—dosáhli; bhavān—ty; api—také; param—nejvyšší sídlo; na—ne; cirāt—za dlouho; upaiti—dosáhneš.
Můj milý králi, Pán Śiva a další polobozi přijali v dávných dobách útočiště u lotosových nohou Saṅkarṣaṇa, čímž se ihned osvobodili od iluze duality a dosáhli bezpříkladné a nepřekonatelné slávy v duchovním životě. I ty brzy získáš stejné postavení.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k patnácté kapitole šestého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Světci Nārada a Aṅgirā poučují krále Citraketua”.