SLOKA 38
viṣaya-tṛṣo nara-paśavo
ya upāsate vibhūtīr na paraṁ tvām
teṣām āśiṣa īśa
tad anu vinaśyanti yathā rāja-kulam
viṣaya-tṛṣaḥ—dychtící po smyslovém požitku; nara-paśavaḥ—lidem podobná zvířata; ye—kdo; upāsate—velkolepě uctívají; vibhūtīḥ—malé částečky Nejvyššího Pána (polobohy); na—ne; param—Nejvyššího; tvām—Tebe; teṣām—jejich; āśiṣaḥ—požehnání; īśa—ó nejvyšší vládce; tat—oni (polobozi); anu—poté, co; vinaśyanti—budou zničeni; yathā — stejně jako; rāja-kulam—ti, kdo jsou podporováni vládou (když vláda přijde o moc).
Ó Pane, ó Nejvyšší, neinteligentní lidé, kteří prahnou po smyslovém požitku a uctívají různé polobohy, nejsou nic víc než zvířata v lidské podobě. Kvůli svým zvířecím sklonům nejsou schopni uctívat Tebe a místo toho se věnují uctívání nevýznamných polobohů, kteří představují pouze malé jiskry Tvé slávy. Když je celý vesmír i s polobohy zničen, požehnání od polobohů také zanikají, stejně jako zaniká šlechta, když král přijde o moc.
Bhagavad-gītā (7.20) říká: kāmais tais tair hṛta-jñānāḥ prapadyante 'nya-devatāḥ — “Ti, jež hmotné touhy připravily o inteligenci, se odevzdávají polobohům.” Podobně i tento verš odsuzuje uctívání polobohů. Můžeme jim prokazovat úctu, ale nejsou hodni uctívání. Ti, kdo uctívají polobohy, pozbyli inteligence (hṛta-jñānāḥ), protože nevědí, že až bude celý hmotný vesmírný projev zničen, polobozi, kteří řídí jeho různé oblasti správy, budou také zničeni. S nimi zaniknou i požehnání, která dali neinteligentním lidem. Oddaný proto nemá toužit po dosažení hmotného bohatství uctíváním polobohů, ale má se zaměstnat službou Pánu, Jenž uspokojí všechny jeho touhy.
akāmaḥ sarva-kāmo vā
mokṣa-kāma udāra-dhīḥ
tīvreṇa bhakti-yogena
yajeta puruṣaṁ param
“Člověk, který má větší inteligenci — ať už nemá žádnou hmotnou touhu, je plný hmotných tužeb nebo touží po osvobození — musí všemi prostředky uctívat svrchovaný celek, Osobnost Božství.” (Bhāg. 2.3.10) To je povinnost dokonalé lidské bytosti. Ten, kdo má lidskou podobu, ale jehož činy se neliší od jednání zvířete, je nara-paśu či dvipada-paśu, dvounohé zvíře. Lidská bytost, která nemá zájem o vědomí Kṛṣṇy, je zde zatracena označením nara-paśu.