SLOKA 9
śrī-śuka uvāca
bhagavān api tac chrutvā
prahasyāgādha-dhīr nṛpa
tūṣṇīṁ babhūva sadasi
sabhyāś ca tad-anuvratāḥ
śrī-śukaḥ uvāca—Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; bhagavān—Pán Śiva; api—také; tat—to; śrutvā—slyšel; prahasya—usmíval se; agādhadhīḥ — jehož inteligence je bezmezná; nṛpa—ó králi; tūṣṇīm—tichý; babhūva—zůstal; sadasi—ve shromáždění; sabhyāḥ—všichni přítomní; ca—a; tat-anuvratāḥ—následovali Pána Śivu (mlčeli).
Śrīla Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Můj drahý králi, Pán Śiva—nejmocnější osobnost, jejíž poznání je nezměrné — se poté, co slyšel Citraketuova slova, pouze usmíval a neřekl ani slovo. Všichni členové shromáždění ho následovali a také mlčeli.
Důvod, proč chtěl Citraketu kritizovat Pána Śivu, je poněkud tajemný a obyčejný člověk ho nepochopí. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura ovšem učinil následující postřehy: Pán Śiva jakožto nejvznešenější vaiṣṇava a jeden z nejmocnějších polobohů může dělat, cokoliv chce. Přestože se navenek choval jako obyčejný člověk a nedodržoval etiketu, takové jednání nemůže snížit jeho vznešené postavení. Potíž spočívá v tom, že když obyčejný člověk uvidí Śivovo chování, může následovat jeho příklad. Bhagavad-gītā (3.21) uvádí:
yad yad ācarati śreṣṭhas
tat tad evetaro janaḥ
sa yat pramāṇaṁ kurute
lokas tad anuvartate
“Cokoliv koná velký člověk, konají i ostatní lidé. Celý svět následuje vzor, který svým příkladem stanoví.” Obyčejný člověk by mohl Pána Śivu také kritizovat; jako Dakṣa, který za to nesl těžké důsledky. Král Citraketu si proto přál, aby Pán Śiva zanechal tototo vnějšího chování a aby tak druzí byli zachráněni před jeho kritizováním a pácháním přestupků. Myslet si, že Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, je jediná dokonalá osobnost, zatímco polobozi — dokonce i takoví, jako je Pán Śiva — mají sklony k nesprávnému společenskému jednání, je přestupek. To vše vzal král Citraketu v úvahu, a proto se k Pánu Śivovi zachoval poněkud hrubě.
Pán Śiva, jehož poznání je vždy hluboké, chápal Citraketuův záměr, a proto se vůbec nehněval; naopak se pouze usmíval a zachovával mlčení. Členové shromáždění obklopující Pána Śivu také chápali, co bylo Citraketuovým cílem. Po vzoru Pána Śivy tedy neprotestovali, a mlčeli stejně jako jejich pán. Kdyby si členové shromáždění mysleli, že Citraketu Pána Śivu urazil, jistě by si zacpali uši a ihned by odešli.