SLOKA 15-17
śrī-prahrāda uvāca
varaṁ varaya etat te
varadeśān maheśvara
yad anindat pitā me
tvām avidvāṁs teja aiśvaram
viddhāmarṣāśayaḥ sākṣāt
sarva-loka-guruṁ prabhum
bhrātṛ-heti mṛṣā-dṛṣṭis
tvad-bhakte mayi cāghavān
tasmāt pitā me pūyeta
durantād dustarād aghāt
pūtas te ’pāṅga-saṁdṛṣṭas
tadā kṛpaṇa-vatsala
śrī-prahrādaḥ uvāca—Prahlāda Mahārāja řekl; varam—požehnání; varaye—modlím se o; etat—toto; te—od Tebe; varada-īśāt—Nejvyšší Osobnosti Božství, jež dáváš požehnání i tak vznešeným polobohům, jako je Brahmā a Śiva; mahā-īśvara—ó můj Nejvyšší Pane; yat—ten; anindat—urážel; pitā—otec; me—můj; tvām—Tebe; avidvān—neznalý; tejaḥ—síla; aiśvaram—svrchovanost; viddha—znečištěný; amarṣa—hněvem; āśayaḥ—v srdci; sākṣāt—přímo; sarva-loka-gurum—vůči nejvyššímu duchovnímu mistrovi všech živých bytostí; prabhum—vůči nejvyššímu pánovi; bhrātṛhā—vrah jeho bratra; iti—takto; mṛṣā-dṛṣṭiḥ—plný zášti kvůli nepochopení; tvat-bhakte—vůči Tvému oddanému; mayi—vůči mně; ca—a; agha-vān—který jednal nesmírně hříšně; tasmāt—od toho; pitā—otec; me—můj; pūyeta—kéž je očištěn; durantāt—velkých; dustarāt—obtížně překonatelných; aghāt—od všech hříšných činností; pūtaḥ — (ačkoliv byl) očištěný; te—Tebe; apāṅga—pohledem na něho; sandṛṣṭaḥ—když ses na něho podíval; tadā—tehdy; kṛpaṇa-vatsala—ó Ty, jenž jsi milostivý k materialistům.
Prahlāda Mahārāja řekl: Ó Nejvyšší Pane, jelikož jsi tak milostivý k pokleslým duším, žádám Tě pouze o jedno požehnání. Vím, že můj otec byl v okamžiku smrti již očištěn tím, že jsi na něho pohlédl, ale jelikož nevěděl nic o Tvé obdivuhodné moci a svrchovanosti, zbytečně se na Tebe hněval, neboť Tě nemístně považoval za vraha svého bratra. Proto Tě otevřeně urážel, ó duchovní mistře všech živých bytostí, a páchal strašné hříchy zaměřené proti mně, Tvému oddanému. Přeji si, aby mu tyto hříšné činnosti byly prominuty.
Hiraṇyakaśipu se očistil, jakmile přišel do styku s Pánovým klínem a jakmile na něho Pán pohlédl, ale Prahlāda Mahārāja chtěl přesto slyšet přímo z Pánových úst, že jeho otec byl bezpříčinnou milostí Pána očištěn. Prahlāda Mahārāja vznesl tuto modlitbu k Pánu pro dobro svého otce. Jako vaiṣṇava nemohl přes všechny těžkosti, které mu otec působil, zapomenout na jeho otcovskou lásku.