SLOKA 14
ṛṣiṁ paryacarat tatra
bhaktyā paramayā satī
antarvatnī sva-garbhasya
kṣemāyecchā-prasūtaye
ṛṣim—Nāradovi Munimu; paryacarat—sloužila; tatra—tam (v āśramu Nārady Muniho); bhaktyā—s oddaností a vírou; paramayā—velkou; satī—věrná žena; antarvatnī—těhotná; sva-garbhasya—svého embrya; kṣemāya—pro dobro; icchā—podle přání; prasūtaye—porodit.
Má těhotná matka si přála, aby její embryo bylo v bezpečí, a chtěla porodit, až přijde její manžel. Zůstala tedy v āśramu Nārady Muniho, kterému tam s velkou oddaností sloužila.
Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (9.19.17) stojí:
mātrā svasrā duhitrā vā
nāviviktāsano bhavet
balavān indriya-grāmo
vidvāṁsam api karṣati
Muž nemá zůstat na osamělém místě s žádnou ženou, ani když se jedná o jeho matku, sestru či dceru. Nārada Muni však poskytl útočiště mladé Prahlādově matce, která mu pak s velkou oddaností a vírou sloužila. Znamená to, že porušil védská nařízení? Jistě ne. Taková nařízení jsou určena pro světské tvory, ale Nārada Muni je vůči světským kategoriím transcendentální. Je to velký světec a je transcendentální; proto mohl i jako mladý muž poskytnout útočiště mladé ženě a přijímat její službu. Rovněž Haridāsa Ṭhākura hovořil uprostřed noci s mladou ženou, prostitutkou, ale ta nemohla ovlivnit jeho mysl; místo toho se z ní díky jeho požehnání stala vaiṣṇavī, čistá oddaná. Obyčejní lidé by však takové vysoce vznešené oddané neměli napodobovat. Muži musí striktně dodržovat pravidla a usměrnění a držet se stranou společnosti žen. Nikdo by neměl napodobovat Nāradu Muniho či Haridāse Ṭhākura. Vaiṣṇavera kriyā-mudrā vijñe nā bujhaya — ani velice učený člověk nemůže pochopit chování vaiṣṇavy. Každý, kdo se uchýlí k čistému vaiṣṇavovi, je zbaven strachu; proto je v minulém verši jasně řečeno: devarṣer antike sākuto-bhayā — Prahlādova matka Kayādhu zůstávala pod ochranou Nārady Muniho, aniž by se bála jakéhokoliv nebezpečí. A Nārada Muni, který byl v transcendentálním postavení, zase zůstával s mladou ženou bez obav, že by poklesl. Nārada Muni, Haridāsa Ṭhākura a podobní ācāryové zvláště zmocnění k šíření slávy Pána nemohou nikdy poklesnout na hmotnou úroveň. Proto je striktně zakázáno myslet si, že ācārya je obyčejnou lidskou bytostí (guruṣu nara-matiḥ).