SLOKA 32
hariḥ sarveṣu bhūteṣu
bhagavān āsta īśvaraḥ
iti bhūtāni manasā
kāmais taiḥ sādhu mānayet
hariḥ—Nejvyšší Osobnost Božství; sarveṣu—ve všech; bhūteṣu—živých bytostech; bhagavān—nejvyšší osobnost; āste—je; īśvaraḥ—svrchovaný vládce; iti—takto; bhūtāni—všechny živé bytosti; manasā—tímto chápáním; kāmaiḥ—touhami; taiḥ—těmi; sādhu mānayet—je třeba nanejvýš ctít.
Je třeba stále vzpomínat na Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, v Jeho lokalizovaném zastoupení zvaném Paramātmā, jež se nachází v srdci každé živé bytosti. Tak se má vzdávat úcta všem živým bytostem, každé podle jejího postavení či projevení.
Hariḥ sarveṣu bhūteṣu — tento výrok si někdy mylně vykládají bezostyšní lidé, kteří docházejí k závěru, že když Hari, Nejvyšší Osobnost Božství, sídlí v těle každé živé bytosti, plyne z toho, že každý je Hari. Tito hlupáci nerozlišují mezi ātmou a Paramātmou, sídlícími v každém těle. Ātmā je živá bytost a Paramātmā je Nejvyšší Osobnost Božství. Individuální živá bytost se však od Paramātmy, Nejvyššího Pána, liší. Hariḥ sarveṣu bhūteṣu tedy znamená, že Hari je v postavení Paramātmy, nikoliv ātmy, i když je pravda, že ātmā je částí Paramātmy. Vzdávat úctu všem živým bytostem znamená vzdávat úctu Paramātmě v nitru každé z nich. Neměli bychom považovat každou živou bytost za Paramātmu. Bezostyšní lidé někdy nazývají živou bytost daridra-nārāyaṇa, svāmī-nārāyaṇa, ten či onen Nārāyaṇa. Musí nám však být jasné, že i když Nārāyaṇa sídlí v srdci každé živé bytosti, živá bytost se nikdy nestává Nārāyaṇem.