SLOKA 34
niśamya karmāṇi guṇān atulyān
vīryāṇi līlā-tanubhiḥ kṛtāni
yadātiharṣotpulakāśru-gadgadaṁ
protkaṇṭha udgāyati rauti nṛtyati
niśamya—když slyší; karmāṇi—transcendentální činnosti; guṇān — duchovní vlastnosti; atulyān—neobyčejné (nevídané u obyčejných osob); vīryāṇi—velmi mocné; līlā-tanubhiḥ—různými podobami věnujícími se zábavám; kṛtāni—vykonávané; yadā—když; atiharṣa—z velké radosti; utpulaka—husí kůže; aśru—slzy v očích; gadgadam—zajíkající se; protkaṇṭhaḥ—z plna hrdla; udgāyati—velmi hlasitě zpívá; rauti—křičí; nṛtyati—tancuje.
Ten, kdo setrvává na úrovni oddané služby, ovládá své smysly, a je tedy osvobozenou osobou. Když taková osvobozená duše, čistý oddaný, slyší o transcendentálních vlastnostech a činnostech Pánových inkarnací předvádějících různé zábavy, ježí se mu chlupy na těle, tečou mu slzy a z jeho duchovní realizace se mu chvěje hlas. Někdy bez zábran tančí, někdy zpívá z plna hrdla a jindy křičí. Tak vyjadřuje svou transcendentální radost.
Pánovy činnosti jsou nevídané. Když se zjevil v podobě Pána Rāmacandry, vykonal neobyčejné skutky, jako například postavení mostu přes oceán. A když se zjevil samotný Pán Kṛṣṇa, zdvihl ve věku pouhých sedmi let kopec Govardhan. To vše jsou neobyčejné činy. Hlupáci a darebáci, nedosahující transcendentální úrovně, je pokládají za mytologii, ale když o Pánových neobyčejných činnostech slyší čistý oddaný, osvobozená osoba, okamžitě zažívá extázi a projevuje její příznaky — zpívá, tancuje a z plna hrdla radostně křičí. To je rozdíl mezi oddaným a neoddaným.