SLOKA 19-22

mīmāṁsamānasya — Hiraṇyakaśipua, který přemítal nad úžasnou podobou Pána; samutthitaḥ — zjevila se; agrataḥ — před; nṛsiṁha-rūpaḥ — podoba Nṛsiṁhy (napůl lev a napůl člověk); tat — ta; alam — neobyčejně; bhayānakam — hrozivá; pratapta — jako roztavené; cāmīkara — zlato; caṇḍa-locanam — probodávající očima; sphurat — blýskající se; saṭā-keśara — Jeho hřívou; jṛmbhita-ānanam — jehož tvář byla rozšířena; karāla — strašných; daṁṣṭram — s řadou zubů; karavāla-cañcala — míhající se jako ostrý meč; kṣura-anta — a ostrý jako břitva; jihvam — jehož jazyk; bhrukuṭī-mukha — vzhledem k Jeho zamračené tváři; ulbaṇam — strašlivý; stabdha — nehybné; ūrdhva — vztyčené; karṇam — jehož uši; giri-kandara — jako jeskyně v hoře; adbhuta — úžasné; vyāttāsya — s doširoka rozevřenou tlamou; nāsam — a nozdrami; hanu-bheda-bhīṣaṇam — vyvolávající strach rozevřenými čelistmi; divi-spṛśat — dotýkající se nebe; kāyam — jehož tělo; adīrgha — krátký; pīvara — silný; grīva — krk; uru — široká; vakṣaḥ-sthalam — hruď; alpa — útlý; madhyamam — pas; candra-aṁśu — jako paprsky měsíce; gauraiḥ — bělavé; churitam — pokrytý; tanūruhaiḥ — chlupy; viṣvak — na všechny strany; bhuja — paží; anīka-śatam — stovkami řad; nakha — s drápy; āyudham — jako smrtícími zbraněmi; durāsadam — nesmírně obtížné přemoci; sarva — všechny; nija — vlastních; itara — a dalších; āyudha — zbraní; praveka — použitím nejlepších; vidrāvita — zahnáni na útěk; daitya — jímž démoni; dānavam — a darebáci (ateisté).