SLOKA 30
saṁrambha-duṣprekṣya-karāla-locano
vyāttānanāntaṁ vilihan sva-jihvayā
asṛg-lavāktāruṇa-keśarānano
yathāntra-mālī dvipa-hatyayā hariḥ
saṁrambha—kvůli velkému hněvu; duṣprekṣya—velice obtížné pohlédnout do; karāla—strašné; locanaḥ—oči; vyātta—rozšířené; ānana-antam—koutek úst; vilihan—olizující; sva-jihvayā—svým jazykem; asṛk-lava—kapkami krve; ākta—potřísněná; aruṇa—načervenalá; keśara—hříva; ānanaḥ—a tvář; yathā—jako; antra-mālī—ověnčený girlandou ze střev; dvipa-hatyayā—když zabije slona; hariḥ—lev.
Tvář a hříva Pána Nṛsiṁhadeva byly potřísněné kapkami krve a do Jeho strašných očí plných hněvu nebylo možné pohlédnout. Nejvyšší Osobnost Božství, Nṛsiṁhadeva, si jazykem olizoval koutek úst a zdobila Ho girlanda ze střev vyrvaných z Hiraṇyakaśipuova břicha. Připomínal tak lva, který právě zabil slona.
Chlupy lemující tvář Pána Nṛsiṁhadeva, potřísněné kapkami krve, byly načervenalé a vypadaly překrásně. Śrī Nṛsiṁhadeva svými drápy roztrhl Hiraṇyakaśipuovo břicho, vytáhl démonova střeva a pověsil si je na krk jako girlandu. To ještě umocnilo Jeho krásu. Pán tak naháněl velkou hrůzu, podobně jako lev, který zápasí se slonem.