SLOKA 32
saṭāvadhūtā jaladāḥ parāpatan
grahāś ca tad-dṛṣṭi-vimuṣṭa-rociṣaḥ
ambhodhayaḥ śvāsa-hatā vicukṣubhur
nirhrāda-bhītā digibhā vicukruśuḥ
saṭā—díky hřívě Pána Nṛsiṁhadeva; avadhūtāḥ—chvějící se; jaladāḥ — oblaka; parāpatan—rozehnaná; grahāḥ—zářící planety; ca—a; tat-dṛṣṭi—Jeho planoucím pohledem; vimuṣṭa—odebraná; rociṣaḥ—jejichž záře; ambhodhayaḥ—voda oceánů a moří; śvāsa-hatāḥ—bičovaná Nṛsiṁhadevovým dechem; vicukṣubhuḥ—rozbouřila se; nirhrāda-bhītāḥ—vystrašení Nṛsiṁhadevovým řevem; digibhāḥ—všichni sloni střežící světové strany; vicukruśuḥ—sténali.
Hříva Pána Nṛsiṁhadeva rozvířila oblaka a rozehnala je do všech stran. Pánovy planoucí oči zbavily svítící nebeská tělesa záře a Jeho dech rozbouřil moře a oceány. Všichni sloni na světě začali strachem z Jeho řevu sténat.
V Bhagavad-gītě (10.41) Pán říká:
yad yad vibhūtimat sattvaṁ
śrīmad ūrjitam eva vā
tat tad evāvagaccha tvaṁ
mama tejo-'ṁśa-sambhavam
“Věz, že všechny vznešené, krásné a působivé výtvory povstávají z pouhého zlomku Mé záře.” Světlo planet a hvězd na nebi je jen částečným projevem Pánovy záře. Různé živé bytosti mají mnoho úžasných vlastností, ale všechno neobyčejné je pouze částí Pánova jasu či lesku (tejas). Když Pán ve své jedinečné podobě sestoupí do tohoto hmotného světa, obrovské vlny moří a oceánů a mnoho dalších divů Jeho stvoření ztrácí na významu. Ve srovnání s Jeho osobními transcendentálními vlastnostmi, které překonávají vše, je všechno ostatní zanedbatelné.