SLOKA 51
śrī-nārada uvāca
etāvad varṇita-guṇo
bhaktyā bhaktena nirguṇaḥ
prahrādaṁ praṇataṁ prīto
yata-manyur abhāṣata
śrī-nāradaḥ uvāca—Śrī Nārada Muni pravil; etāvat—až dosud; varṇita—popsané; guṇaḥ—transcendentální vlastnosti; bhaktyā—s oddaností; bhaktena—oddaným (Prahlādem Mahārājem); nirguṇaḥ—transcendentální Pán; prahrādam—k Prahlādovi Mahārājovi; praṇatam—který odevzdaně ležel u lotosových nohou Pána; prītaḥ—potěšený; yata-manyuḥ—ovládající hněv; abhāṣata—začal hovořit (následovně).
Velký světec Nārada řekl: Takto oddaný Prahlāda Mahārāja uklidnil Pána Nṛsiṁhadeva modlitbami pronesenými z transcendentální úrovně. Pán byl k Prahlādovi, který z úcty k Němu padl k zemi, velice laskavý, zanechal svého hněvu a promluvil následovně.
Důležité je zde slovo nirguṇa. Podle māyāvādských filozofů je Absolutní Pravda nirguṇa či nirākāra. Slovo nirguṇa poukazuje na toho, kdo nemá žádné hmotné vlastnosti. Pán, který oplývá duchovními vlastnostmi, zcela zanechal svého hněvu a promluvil k Prahlādovi.