SLOKA 8
sarit-sarobhir acchodaiḥ
pulinair maṇi-vālukaiḥ
deva-strī-majjanāmoda-
saurabhāmbv-anilair yutaḥ
sarit—řekami; sarobhiḥ—a jezery; acchodaiḥ—plnými křišťálově průzračné vody; pulinaiḥ—pláže; maṇi—s malými drahokamy; vālukaiḥ — které připomínají zrnka písku; deva-strī—dívek polobohů; majjana—koupelí (v té vodě); āmoda—vůně těla; saurabha—aromatická; ambu—vodou; anilaiḥ—a vzduchem; yutaḥ—obohacená (atmosféra hory Trikūṭa).
Hora Trikūṭa nese mnoho řek a jezer s plážemi pokrytými malými drahokamy, jež připomínají zrnka písku. Voda je tam křišťálově čistá, a když se v ní koupou dívky polobohů, vůně jejich těl se nese vodou i vzduchem a obohacuje tak celou atmosféru.
Dokonce i v hmotném světě existuje mnoho druhů živých bytostí. Lidské bytosti na Zemi obvykle překrývají svůj tělesný zápach kosmetickými prostředky, ale zde vidíme, že dívky polobohů vůní svého těla naplňují i řeky, jezera, vzduch a celou atmosféru hory Trikūṭa. Jelikož těla dívek na vyšších planetárních soustavách jsou tak krásná, můžeme si jen představovat, jak nádherná jsou těla dívek na Vaikuṇṭě či těla gopī, dívek ve Vṛndāvanu.