SLOKA 15
dṛḍhaṁ paṇḍita-māny ajñaḥ
stabdho ’sy asmad-upekṣayā
mac-chāsanātigo yas tvam
acirād bhraśyase śriyaḥ
dṛḍham—tak pevně přesvědčený a rozhodnutý; paṇḍita-mānī—považující se za vysoce učeného; ajñaḥ—a zároveň pošetilý; stabdhaḥ — drzý; asi—stal ses; asmat—nás; upekṣayā—znevažováním; mat-śāsana- atigaḥ—vymykající se mému vlivu; yaḥ—taková osoba (jako jsi ty); tvam—ty; acirāt—velmi brzy; bhraśyase—budeš připraven o; śriyaḥ — veškeré bohatství.
Ačkoliv nemáš žádné poznání, stal ses takzvaným učencem a opovažuješ se být tak drzý, že neposloucháš mé nařízení. Za tuto svoji neposlušnost brzy přijdeš o veškeré bohatství.
Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura říká, že Bali Mahārāja nebyl paṇḍita-mānī neboli člověk, který se lživě prohlašuje za učeného; byl spíše paṇḍita-mānya-jñaḥ — ten, kdo je tak učený, že ho všichni ostatní učenci uctívají. Díky své učenosti se mohl vzepřít i nařízení svého takzvaného duchovního mistra. Neměl strach z žádné podoby hmotné existence. Ten, o koho se stará Pán Viṣṇu, nemusí dbát na nikoho jiného. Bali Mahārāja nemohl být nikdy připraven o veškeré bohatství. Bohatství, které dává Nejvyšší Osobnost Božství, nelze srovnávat s bohatstvím získaným prostřednictvím karma-kāṇḍy. Jinými slovy — když oddaný hodně zbohatne, rozumí se, že je to dar Nejvyšší Osobnosti Božství. O toto bohatství nikdy nepřijde, zatímco bohatství získané materialistickým jednáním může být ztraceno každým okamžikem.