SLOKA 20
vilokya taṁ deva-varaṁ tri-lokyā
bhavāya devyābhimataṁ munīnām
āsīnam adrāv apavarga-hetos
tapo juṣāṇaṁ stutibhiḥ praṇemuḥ
vilokya—pozorující; tam—jeho; deva-varam—nejlepšího z polobohů; tri-lokyāḥ—tří světů; bhavāya—pro rozvoj; devyā—s jeho manželkou Bhavānī; abhimatam—přijímaného; munīnām—velkými světci; āsīnam — sedící společně; adrau—z vrcholu hory Kailās; apavarga-hetoḥ—toužícími po osvobození; tapaḥ—podstupující askezi; juṣāṇam—jimi obsluhovaného; stutibhiḥ—modlitbami; praṇemuḥ—složili uctivé poklony.
Polobozi spatřili Pána Śivu, jak sedí na vrcholu hory Kailās se svou manželkou Bhavānī a dbá na příznivý rozvoj tří světů. Byl uctíván velkými světci toužícími po vysvobození. Polobozi mu s velkou úctou složili poklony a přednesli své modlitby.