No edit permissions for Čeština

SLOKA 41-46

etasminn antare viṣṇuḥ
sarvopāya-vid īśvaraḥ
yoṣid-rūpam anirdeśyaṁ
dadhāra-paramādbhutam

prekṣaṇīyotpala-śyāmaṁ
sarvāvayava-sundaram
samāna-karṇābharaṇaṁ
sukapolonnasānanam

nava-yauvana-nirvṛtta-
stana-bhāra-kṛśodaram
mukhāmodānuraktāli-
jhaṅkārodvigna-locanam

bibhrat sukeśa-bhāreṇa
mālām utphulla-mallikām
sugrīva-kaṇṭhābharaṇaṁ
su-bhujāṅgada-bhūṣitam

virajāmbara-saṁvīta-
nitamba-dvīpa-śobhayā
kāñcyā pravilasad-valgu-
calac-caraṇa-nūpuram

savrīḍa-smita-vikṣipta-
bhrū-vilāsāvalokanaiḥ
daitya-yūtha-pa-cetaḥsu
kāmam uddīpayan muhuḥ

etasmin antare—po této události; viṣṇuḥ—Pán Viṣṇu; sarva-upāya-vit—ten, který ví, jak jednat v různých situacích; īśvaraḥ—nejvyšší vládce; yoṣit-rūpam—podobu nádherné ženy; anirdeśyam—o níž nikdo nemohl říci, kdo to je; dadhāra—přijal; parama—nanejvýš; adbhutam—skvělou; prekṣaṇīya—příjemnou na pohled; utpala-śyāmam—načernalé barvy čerstvého lotosu; sarva—všechny; avayava—části těla; sundaram—velice krásné; samāna—upravené stejným způsobem; karṇa-ābharaṇam — šperky na uších; su-kapola—půvabné tváře; unnasa-ānanam—zdvižený nos; nava-yauvana—svěže mladá; nirvṛtta-stana—pevná prsa; bhāra — tíha; kṛśa—velice útlý; udaram—pas; mukha—tvář; āmoda—vzbuzující příjemné pocity; anurakta—přitahoval; ali—čmeláky; jhaṅkāra—bzučící; udvigna—úzkostí; locanam—Její oči; bibhrat—pohybující se; su-keśa- bhāreṇa—pod tíhou překrásných vlasů; mālām—s květinovou girlandou; utphulla-mallikām—z plně rozvitých květů mallikā; su-grīva—hezký krk; kaṇṭha-ābharaṇam—ozdobený nádhernými šperky; su-bhuja—půvabné paže; aṅgada-bhūṣitam—ozdobené náramky; viraja-ambara—dokonale čisté šaty; saṁvīta—pokrývající; nitamba—boky; dvīpa—připomínající ostrov; śobhayā—takovou krásou; kāñcyā—pás kolem těla; pravilasat — dopnutý; valgu—ladné; calat-caraṇa-nūpuram—pohybující se zvonky na kotnících; sa-vrīḍa-smita—s plachým úsměvem; vikṣipta—hledící; bhrū- vilāsa—pohyby obočí; avalokanaiḥ—s pohledem na; daitya-yūtha-pa — vůdce démonů; cetaḥsu—v hloubi srdce; kāmam—chtíč; uddīpayat — probouzející se; muhuḥ—neustále.

Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, jenž dokáže zvrátit každou nepříznivou situaci, tehdy přijal podobu nesmírně krásné ženy. Tato inkarnace s ženskou podobou, Mohinī-mūrti, vyvolávala v mysli velmi příjemné pocity. Načernalou barvou pleti připomínala čerstvý lotos a každá část Jejího těla měla dokonalý tvar. Obě uši Jí rovněž zdobily náušnice, měla půvabné tváře, zdvižený nos a obličej zářící mládím. Její pas se zdál být příliš útlý k tíze jejích velkých prsou. Okolo Ní bzučeli čmeláci, které přitahovala vůně Jejího obličeje a těla, a proto byly Její oči neklidné. Její nádherné vlasy byly ověnčeny květy mallikā. Ladnou šíji krášlil náhrdelník a další šperky, Její paže zdobily náramky, tělo pokrývalo čisté sárí a Její boky připomínaly dva ostrovy v oceánu krásy. Její nohy na kotnících zdobily zvonky. To, jak hýbala obočím, když se stydlivě usmívala a pohlížela na démony, naplnilo všechny démony smyslnými touhami a každý z nich se Jí chtěl zmocnit.

Nejvyšší Pán přijal podobu krásné ženy, aby v démonech probudil smyslné touhy, a proto je zde uveden úplný popis Její krásy.

Tímto způsobem končí Bhaktivedantovy výklady k osmé kapitole osmého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Stloukání oceánu mléka”.

« Previous