SLOKA 9
tāvat satyavatī mātrā
sva-caruṁ yācitā satī
śreṣṭhaṁ matvā tayāyacchan
mātre mātur adat svayam
tāvat—mezitím; satyavatī—Satyavatī, manželka Ṛcīky; mātrā—svou matkou; sva-carum—svou obětinu (Satyavatinu); yācitā—požádána, aby dala; satī—jelikož byla; śreṣṭham—lepší; matvā—neboť si myslela; tayā — jí; ayacchat—dala; mātre—matce; mātuḥ—matčinu; adat—snědla; svayam—sama.
Mezitím Satyavatina matka požádala svou dceru o její obětinu, neboť si myslela, že ta, kterou Ṛcīka připravil pro svou manželku, bude jistě lepší. Satyavatī tedy dala svou obětinu matce a sama snědla matčinu.
Muž cítí přirozeně ke své ženě náklonnost. Satyavatina matka si proto myslela, že obětina, kterou mudrc Ṛcīka připravil pro její dceru, bude jistě lepší než její vlastní. V Ṛcīkově nepřítomnosti si tedy matka vzala od Satyavatī lepší obětinu a snědla ji.