SLOKA 44
uttamaś cintitaṁ kuryāt
prokta-kārī tu madhyamaḥ
adhamo ’śraddhayā kuryād
akartoccaritaṁ pituḥ
uttamaḥ—nejlepší; cintitam—zvažující představy otce; kuryāt—jedná odpovídajícím způsobem; prokta-kārī—ten, kdo následuje otcovo nařízení; tu—jistě; madhyamaḥ—prostřední; adhamaḥ—nižší třídy; aśraddhayā—bez víry; kuryāt—jedná; akartā—neochotný učinit; uccaritam — jako výkaly; pituḥ—otce.
“Prvotřídní syn předvídá, co po něm otec bude chtít, a jedná podle toho. Ten, který jedná na otcův pokyn, patří do druhé třídy. A syn, který plní otcovo nařízení bez patřičné úcty, náleží do třetí třídy. Syn, který však odmítne vyhovět příkazu svého otce, je jako jeho výkaly.”
Pūru, Yayātiho poslední syn, ihned přistoupil na otcův návrh, neboť byl vysoce kvalifikovaný, i když byl nejmladší. Myslel si: “Měl jsem svolit ještě dříve, než mě o to otec požádal, ale neudělal jsem to. Proto nejsem prvotřídní syn, ale patřím do druhé třídy. Nechci se však chovat jako nejhorší syn, který je přirovnáván k otcovým výkalům.” Jeden indický básník používá výrazy putra a mūtra. Putra znamená “syn” a mūtra znamená “moč”. Syn i moč pocházejí ze stejných genitálií. Pokud je syn poslušným oddaným Pána, je označován jako putra neboli skutečný syn, ale v opačném případě, není-li ani učený, ani oddaný, není o nic lepší než moč.